Mistrovský muzikál s hravým komediálním přídechem buduje svůj příběh z reálií filmové historie údobí prvních klopotných pokusů o zvukový film s neopakovatelným Genem Kellym v hlavní roli. Taneční čísla v jeho pojetí se stávají zcela přirozenou součástí příběhu a dotvářejí jeho romantiku i dramatičnost.

Kdo si myslí, že hračky nemají vlastní život, se mýlí. Sotva dítko vyjde ze dveří, začnou se v jeho pokoji dít podivné věci. Všechny hračky si vydechnou, protože mohou být konečně samy sebou, místo aby předstíraly, že jsou pouhými neživými předměty. Nejoblíbenější hračka – kovboj Woody – má pochopitelně hlavní slovo a všichni ostatní dnes pod jeho vedením připravují speciální průzkumnou akci. Chlapec má totiž narozeniny a Woodyho přátelé se obávají, jaké nové (a lepší) hračky budou muset přivítat ve svém středu. Jejich nejhorší tušení se tentokrát vyplňují a Woodyho konkurentem se stává narozeninový dárek – mluvící superkosmonaut Buzz Rakeťák. Už na první pohled si Woody s Buzzem nepadli do oka, ale když rakeťák nešťastnou náhodou vypadne z okna na dvorek sousedního domu, ve kterém bydlí chlapec, jehož nejoblíbenější zábavou je mučení hraček, musí se Woody vydat na záchrannou výpravu. Čeká ho s Buzzem největší dobrodružství jejich „života“.

Andy odjíždí na kovbojský tábor a chce si s sebou vzít Woodyho. Nedopatřením mu odtrhne ruku a Woody musí zůstat doma. A tehdy začíná další dobrodružství, které s Woodym prožijí i ostatní Andyho hračky. Woodyho totiž ukradne sběratel hraček Al McWhiggin, který ho chce prodat do muzea hraček. Něco takového ale ostatní Andyho hračky nechtějí dopustit a pronásledují ho až na letiště. Na cestě zažijí spousty dobrodružných a vzrušujících okamžiků při překonávání překážek. Podaří se jim zachránit Woodyho včas?

Film vychází z myšlenky, že kreslení hrdinové animovaných grotesek vedou mimo kameru své soukromé životy a prožívají stejné starosti a radosti jako lidé z masa a kostí. Žijí sice v animovaném městečku Toontown (Kreslounov), často se ovšem potulují po hollywoodských studiích. Koexistence „kreslounů“ a lidí je roztříštěna ve chvíli, kdy je zamordován majitel pozemků Toontownu a podezření padne na bílého králíka Rogera. Do případu se zaplete i soukromé očko a musí čelit úskokům sadistického soudce, který hodlá Toontown vymazat z povrchu země a místo něj postavit dálnici.

Jamajka – země slunce, tropických plodů, výtečného rumu a ultrarychlých sprinterů. Při kvalifikaci na letní olympijské hry dojde k hromadnému pádu a naděje mnoha rychlonožců jsou definitivně – nebo alespoň na 4 roky – pohřbeny… V zapadlém baru u moře žije špatnou životosprávou poničený muž – Američan, kdysi olympijský vítěz v jízdě na bobech. Proč to s ním nezkusit? A tak se pod vedením tohoto obtloustlého trenéra začnou pružní, elastičtí a opálení atleti v doslova neuvěřitelných a velmi komických podmínkách tropické země připravovat na Zimní olympijské hry… Nadšení je obrovské, peníze žádné – zkuste najít sponzora pro tak bláznivý podnik! Nakonec však muzeální bob, osedlaný čtveřicí prokřehlých vyznavačů regae, stojí na startu a… Světe, zboř se! – ten bob jede! A na Jamajce se u obrazovek tančí…

Bankovní úředník Stanley Ipkiss je nešika a smolař, a navíc nemá ani štěstí v lásce. Jednoho dne se ale jeho život změní. Cestou z práce mu na mostě vypoví službu auto a Stanley zahlédne v řece starobylou dřevěnou masku plovoucí na hladině. Mladík masku vyloví, a když si ji později téhož večera náhodou nasadí, promění se v bytost se zelenou tváří, která má schopnosti kresleného hrdiny a využívá animovaných rekvizit. V masce je z něj úplně jiný člověk: vytrestá svou zlou bytnou, na ulici přechytračí partu násilníků, potrestá podvodníky v autoopravně. Před policejním poručíkem Mitchem Kellawayem, jenž podivné noční události vyšetřuje, Stanley předstírá nevědomost. Ostatně sám si není jist, jestli se mu všechno jenom nezdálo.

Architekt Sam truchlí nad smrtí své ženy. Jeho malý syn chce, aby si táta někoho našel, a tak zavolá do oblíbeného nočního rozhlasového pořadu a přinutí tátu, aby promluvil do éteru. V autě ho uslyší mezi desetitisíci jiných také Annie, které Sam docela učaruje. Sam je přesvědčen o čarovné moci lásky a je tak trochu idealista, Annie je ryze praktická novinářka, která má o všem svoje pochybnosti. Ve filmu dochází k četným velmi zábavným scénám zachycujícím zvyklosti lidí při námluvách a schůzkách. Nočňátka v Seattlu pojednávají bez rozpaků a s humorem o jistém nazírání osudu – jsou-li si dva lidé souzeni, najdou jeden druhého, navzdory vzdálenosti, času anebo dokonce patřičnému úvodu.