Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války – to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu…

Velkolepý projekt Mela Gibsona vypráví o starobylé říši Mayů a jejím zániku. Původ této kultury, její moudrý život a náhlá destrukce, je dosud opředena mnohými tajemstvími. Jde o vůbec první filmové zpracování této neobjasněné záhady. Hlavní hrdina Jaguáří tlapa se vydává na zběsilý útěk ze zajetí, aby zachránil nejen svůj život, ale i milovanou rodinu... Uznávaný, přesto nebo právě proto aférami obklopený, světoznámý režisér, scenárista, herec a producent v jedné osobě Mel Gibson při natáčení Apocalypta opět riskoval. Pro zvýšení autenticity se po celý film mluví neznámou řečí, původním mayským jazykem Yucatec, podobně jako v Umučení Krista.

Příběh se odehrává v budoucnosti na planetě Pandora, kde lidé ze Země objeví vzácnou horninu unobtanium a rozhodnou se ji vytěžit. V cestě jim však stojí místní domorodci Na’vi. Aby pozemšťané získali jejich důvěru, vytvoří umělé tvory „avatary“, kteří vzhledem odpovídají obyvatelům planety, ale je do nich přenášeno lidské vědomí. Hlavní hrdina, ochrnutý mariňák Jake, se tak v zapůjčené podobě dostává k místnímu kmeni Omaticaya. Brzy prohlédne zpupné chování lidí, pozná kouzlo života v symbióze s přírodou a zamiluje se do dcery náčelníka Neytiri. V rozhodujícím boji o budoucnost planety se proto postaví na stranu Na’vi.

Dobrodružný snímek, který produkoval a zároveň režíroval Cornel Wilde. Snímek vydala společnost Paramount Pictures. Děj se odehrává v jihoafrické savaně a je v něm volně použito zážitků a zkušeností cestovatele a průzkumníka Johna Coltera, jenž zažil pronásledování indiány na americkém západě během osidlování Wyomingu na začátku 18. století. Poté, co si skupina lovců znepřátelí místní domorodý kmen, jsou až na svého průvodce všichni zabiti. Jelikož domorodci průvodce respektují, dají mu šanci, aby se zachránil. Dostane malý náskok a pak se za ním vydají jako za lovnou zvěří...

Příběh, který vám bude vyprávět tento film, se skutečně stal. Do pralesů Jižní Ameriky odjíždí čtyřčlenná skupina mladých reportérů, aby natočili unikátní záběry s domorodci, kteří se ještě nesetkali s bílým člověkem. Podaří se jim nalézt kmen údajných lidojedů, kteří však o bílé návštěvníky nejeví přílišný zájem. Mladí reportéři se je proto pokusí vyrušit z jejich poklidného života. Tento film je nevhodný pro osoby mladší 18 let, protože obsahuje autentické záběry kanibalských orgií, které se tehdy opravdu odehrály.

Glorie Davisová píše na univerzitě diplomovou práci, ve které chce dokázat, že kanibalismus jihoamerických indiánů je smyšlený mýtus bílých osadníků. Aby svá tvrzení mohla podložit vlastními zkušenostmi, vydává se Glorie se svým bratrem Rudym a kamarádkou Pat do amazonských pralesů. Na břehu Amazonky potkávají dva americké hledače smaragdů, z nichž jeden je poraněn. Ti jim vyprávějí o přepadení indiány. Glorie však příběhu nevěří a začíná mít podezření, že za historkou se skrývá něco strašného. Nikdo z nich ale netuší, že zanedlouho všichni vstoupí do divokého zeleného pekla...

Podobenství mají v české kinematografii dávnou tradici (připomínám aspoň Němcův snímek O slavnosti a hostech), ale ne všechny pokusy zhostit se podobenství dopadly úspěšně. Patří mezi ně i Masseba, kterou režíroval Miloš Zábranský. Měla dvojnásobnou smůlu: jednak rozhodně nepatří mezi díla srozumitelná a jasná, příliš podléhá vnějším efektům, jednak byl připravován ještě na sklonku komunistického režimu, avšak do kin uveden až po jeho pádu. Veškeré dosud odvážné jinotaje tím pádem ztratily na své závažnosti. Masseba se odehrává v tajemném podzemním městě, kde přežívá neznámá civilizace s krutými rituály násilí a teroru. Když se jeden mladý muž pokusí prchnout, ocitne se v centru pronásledování. Modelová situace je však rozehrána příliš prvoplánově, s hereckými výkony zbytečně přepjatými.

V mrazivém a drsném prostředí Aljašky dokáže být někdy i pořádně horko. Zvlášť v místech, kde dravá naftařská společnost Aegis Oil Company buduje své nedostatečně zabezpečené plošiny nad vrty. A tak není divu, že to občas pořádně vybuchne a z ledových hlubin vyšlehnou žhavé plameny. V úctyhodné vzdálenosti přitom nervózně přešlapují šéfové firmy a netrpělivě očekávají Forresta Tafta, specialistu na exploze naftových vrtů, pro kterého je tento druh katastrofy přesně tím jako voda pro rybu...