Tento unikátní film byl restaurován a digitalizován v úplné verzi a znovu uvádí na scénu velkolepou fresku z Bulváru zločinu. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými postavami z divadelní a kriminální historie, pouze jejich milostná a soukromá dobrodružství jsou dílem autorovy představivosti. Marcel Carné vytvořil film ve stylu románů Victora Huga, který vypráví příběh o lásce a zločinu.
Dvanáctiletá Anna nemá příliš kamarádů, ze všeho nejraději si sama kreslí. Také bývá často nemocná a rodiče o ni mají strach. K uzdravení jí má pomoci léto u příbuzných v přímořské vesničce. Anna není z výletu na venkov příliš nadšená, ale krajina kolem moře jí učaruje. Jednoho dne si všimne starého krásného domu za mokřady, který vypadá léta opuštěný. Místní dokonce tvrdí, že v domě straší. Anna v něm ale potkává blonďatou dívenku Marnie, se kterou se okamžitě skamarádí. Společné přátelství jim přinese řadu tajemných dobrodružství, ale Anna brzy poznává, že největším tajemstvím je sama Marnie...
Píše se rok 1967 a do vietnamského pekla přilétá zelenáč Chris Taylor. Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá, jaký pobyt ho zde čeká. Když dorazí k četě, ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného „dobra se zlem“, které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti, seržant Elias. Taylor brzy stojí před úkolem „vybrat si tu správnou stranu“. Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu.
Píše se rok 1992 a v Abcházii zuří válka s Gruzií. V malé osadě lapené uprostřed bojů zůstali poslední dva muži, starý Ivo a farmář Margus. Jediné, co je zde drží, je jejich úroda mandarinek. Válka je však zasáhne i zde, když při přestřelce najdou dva zraněné muže z obou znepřátelených stran. Ivo se rozhodne jim pomoci i navzdory jejich vzájemné nenávisti. Jeho rázná povaha a znechucení válkou začíná oba nepřátele nenápadně sbližovat. Film o nesmyslnosti a absurditě války, síle dialogu a osobní odvaze.
Městečko Sparta ve státě Mississippi mohlo mít novou továrnu. Chtěl ji postavit bohatý podnikatel Colbert. Ten je však jedné noci nalezen mrtev. Zavražděn. Místní policejní náčelník Bill Gillespie podezřívá z vraždy mladého černocha, kterého jeho zástupce Sam Wood našel na nádraží. Při výslechu však vyjde najevo, že černoch, který se jmenuje Virgil Tibbs, je také policista. A rovnou jeden z největších expertů na vraždy ve Filadelfii. Gillespie je stejně jako většina jižanů rasista, a tak odmítne nabídku Tibbsova nadřízeného, aby mu detektiv pomohl s vyšetřováním. Protože však nemá s podobnými případy žádné zkušenosti, nakonec je přece jen nucen jeho pomoc přijmout. Tibbsovy schopnosti se prokáží velice záhy, když velmi rychle zjistí, že oběť nebyla zabita tam, kde bylo nalezeno tělo, a když je zatčen další podezřelý, dokáže, že nejde o vraha, přestože u něj byla nalezena Colbertova náprsní taška.
Hlavní hrdinkou slavného snímku Michaela Curtize je žena, která se po odhalení nevěry manžela postupně mění z domácí "paničky" v emancipovanou bohatou podnikatelku. Celý svět jí může ležet u nohou a muži po ní šílí. Jedinou její slabinou je nekritická láska k rozmazlené a marnivé dceři Vedě, zvláště když mladší dcerka umře na zápal plic. Tato láska přivede Mildred na pokraj zkázy, právě tak jako její milenec a pozdější manžel Monte. Osudový vztah matky k dceři je silnější než veškeré vztahy k mužům. Dokáže pro ni obětovat část svého života, možná i celý. Klasický ženský film "noir", pohybující se na rozhraní psychologického rodinného melodramatu a thrilleru, byl velkou příležitosti pro Joan Crawfordovou, která zde předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů a právem získala za tuto roli Oscara. V roli Vedy zazářila mladá Ann Blythová. Film z roku 1945 si vysloužil dalších pět oscarových nominací.
Mladého spisovatele Richarda Colliera navštíví po premiéře jeho hry starší dáma, která ho žádá, aby "se vrátil zpět". Mystifikováni se snaží zjistit, kdo to je. Zjistí, že jde o známou herečku ze začátku 20.století - Elisu McKennovú. Richard je jí stále více a více posedlý. Samo-hypnózou se mu podaří cestovat zpět v čase, kde se s ní setká. Zamilují se do sebe, což se však nelíbí její manažerovi. Odolá jejich láska všem překážkám? Dokáží se vypořádat s problémem časové diference? A dokáže Richard existovat v jiné době, než té své?
Margot (Marie-Josée Croze) byla brutálně zavražděna sériovým vrahem. Její muž Alex (François Cluzet) se z této tragické události nemůže dlouho vzpamatovat a uzavírá se do svých vzpomínek. Po osmi letech dostane anonymní e-mail. Po jeho otevření uvidí tvář ženy stojící uprostřed davu. Záběr je natočený v reálném čase a trvá jen několik vteřin, Alex přesto její tvář okamžitě pozná. Je to Margot... Guillaume Canet ve svém druhém celovečerním filmu (debutoval snímkem Mon idole, 2002) vychází z literární předlohy Harlana Cobena (Tell no one). Zachycuje v něm pocity a vnitřní krizi člověka, jenž je vtažen do záhadného světa polopravd, který mu však neustále uniká. Alex se nedokáže vymanit z idylických vzpomínek na šťastnou minulost. Možná právě v nich je ale ukryt klíč k tajemství... To vše na pozadí napínavého kriminálního příběhu.
Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.
Stanley Yelnats (LaBeouf), kterého pronásleduje smůla způsobená starou rodinnou kletbou, je poslán do tábora Zelené jezero, kde se jeho život ocitne v nebezpečí. V táboře je ale uvězněn a se svými spoluvězni - Squid, Armpit, ZigZag, Magnet, X-Ray a Zero - jsou přinuceni strážkyní tábora (Weaver) a jejími dvěma kumpány k tomu, aby zdánlivě bezdůvodně kopali jednu jámu za druhou. Ve skutečnosti však k tomu důvod existuje a Stanley musí spolu se svými spoluvězni držet pohromadě, pokusit se odhalit skryté tajemství a jednou provždy zlomit kletbu rodiny Yelnatsů.
Poté, co si společnost posedlá pomstou nesprávně vybere svůj další cíl, musí mladý muž přežít noc, kdy se online hon na čarodějnice objeví před jeho dveřmi.
Francouzko-italský film z roku 1956 je jedním z mnoha zpracovaní světoznámého románu Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži, který se odehrává v roce 1482. Kněz Claude Frollo se zamiluje do krásné cigánky Esmeraldy, která však plane láskou k veliteli královské stráže Phoebusovi. Žárlivý Frollo by chtěl Esmeraldu jen pro sebe a proto se pokusí Phoebua zabít. Obvinění však padne na Esmeraldu a ta má být popravená na náměstí před Chrámem Matky Boží, ale v poslední chvíli ji zachrání hrbáč Quasimodo, kterému předtím Esmeralda pomohla a ukryje ji v bezpečí chrámu. Tímto však problémy ani zdaleka nekončí...
Asi pětatřicetiletý uzavřený muž Henry Poole koupí domek ve čtvrti, kde kdysi vyrůstal. Nezáleží mu na ceně a nevadí mu ani poněkud zanedbané stavení. Jediné, o co mu jde, je být sám. To se mu však příliš nedaří, neboť prosakující vlhkost na jedné z jeho zdí vytvoří skvrny, které panbíčkářská sousedka Esperanza považuje za zázračné zjevení Ježíšova obličeje. Proti Henryho vůli se na jeho pozemek začnou sjíždět věřící lidé z okolí. Muž je přesvědčuje, že se žádný zázrak nekoná, avšak marně: kdo se totiž „posvátné“ zdi dotkne, je zázračně vyléčen ze svých neduhů. Týká se to i „němé“ holčičky ze sousedního dvorku Millie, s jejíž matkou Dawn se Henry stačil sblížit. Muž přesto ztratil poslední zbytky víry. Přitom právě on by zázrak potřeboval ze všech nejvíc: podle lékařů totiž umírá na nevyléčitelnou nemoc.
Gina oslavuje narozeniny svého otce, když se z ničeho nic rozbije zrcadlo. Na druhý den nastane v práci zmatek v momentě, kdy se jí kolega zeptá, co si zapomněla, že se kvůli tomu vracela zpět, ovšem hlavní hrdinka byla celou dobu na svém pracovišti. Při telefonátu svému příteli Stephanovi si všimne projíždějícího vozu - Jeepu Cherokee stejné barvy, jakou má ona. Nebylo by na tom nic až tak neobvyklého, kdyby ovšem vůz neměl stejnou i značku a neřídila jej také Gina! Hlavní hrdinka vůz sleduje a poté i neznámou ženu do bytu, kde objeví fotku sebe a svého otce… Při odjezdu je tak zmatená, že ve stresu nesleduje silnici a čelně se srazí s taxíkem. Gina po nehodě trpí ztrátou paměti, a věci, které by jí měly pomoci si vzpomenout, začínají být nejasné. Navíc Gina nebyla jedinou osobou, jež byla viděna kolegou za situace, ve které se nenacházela. Proč se najednou lidé začínají chovat zvláštně? Proč si Gina najednou připadá vedle svého přítele Stephana jako cizí?