Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 8 Oscarů. Jeden ze získaných Oscarů patří Georgovi C. Scottovi a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po Dni-D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný a dokázal svými schopnostmi , že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit.

Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do Vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském svazu odsouzen na 25 let nucených prací v gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell je s mnoha dalšími německými zajatci transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do gulagu je konfrontován se zástupcem velitele gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku, a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů.

Jeden z nejslavnějších filmů všech dob, strhující drama odehrávající se na havajské vojenské základně během roku 1941, proslul v době svého vzniku realistickým přiblížením poměrů v americké armádě. Montgomery Clift, Burt Lancaster, Frank Sinatra či Deborah Kerrová zazářili v příběhu několika jedinců, jejichž osudy se fatálně protnou v předvečer japonského útoku na Pearl Harbor. Díky společnosti Sony Columbia má publikum MFF KV možnost zhlédnout velkofilm oceněný osmi Oscary ze zbrusu nové kopie. Výchozím materiálem pro nedávno dokončené restaurátorské práce byl nejstarší dochovaný „master positive“, tedy původní duplikační kopie druhé generace. Podstata prací pod vedením restaurátorského experta Grovera Crispa spočívala v odstraňování jak nedostatků vzniklých při původním vyvolávání duplikační kopie, tak poškození způsobených na tomto materiálu v průběhu let.

Čerstvý podporučík amerického námořnictva Willie Keith (R. Francis) nastoupí během války do služby na lodi Caine. Jeho první dojmy jsou veskrze špatné: toužil získat místo na letadlové lodi nebo bitevním křižníku, a místo toho skončil na oprýskané minolovce, jejíž posádka si na disciplínu vůbec nepotrpí. Proto je Keith rád, když flegmatického kapitána DeVriesse vystřídá nový velitel plavidla, vojácký kapitán Queeg (H. Bogart). Důstojníci i řadoví členové posádky však brzy poznají odvrácenou stranu Queegova velení. Kapitán je takřka posedlý maličkostmi. Je schopen zabývat se donekonečna košilemi námořníků, zatímco při cvičení dělá jednu chybu za druhou. V ostrém boji se pak projeví jako zbabělec. Když přijde tajfun a lodi hrozí potopení, ujme se velení výkonný důstojník Steve Maryk (V. Johnson). Willie ho v tom podpoří. Jenže tím se dopouštějí vzpoury...

Okázalost a nádhera tohoto velkofilmu nikdy nedosáhly větší intenzity než nyní, kdy Kleopatra úplně poprvé vychází na Bluray. Dvoudisková edice je oslavou oscarového umění tohoto legendárního filmu. Elizabeth Taylor představuje Kleopatru, úchvatnou a lstivou královnu Egypta. Aby si zajistila svou moc, svádí římské vládce, ale sobě rovného partnera nalézá až v Marcu Antoniovi, kterého ztvárnil Richard Burton. Jejich vášnivý vztah může rozhodnout o osudu největších světových impérií.

Letecká bitva o Británii, jedna z největších bojových akcí druhé světové války. Odehrává se v době od května do září roku 1940, kdy se nacistické Německo pokusilo o invazi do Británie a jeho letectvo svedlo pod vedením maršála Göringa leteckou bitvu proti početně mnohem slabšímu anglickému RAF. Statečný boj vyčerpaných anglických pilotů proti početně mnohem silnějšímu nepříteli patří k nejslavnějším kapitolám druhé světové války.

Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itáliie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji „maličkost“. Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný. Podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach…

Velkorysá podívaná s hvězdným obsazením, plná atraktivních bitevních scén a pyrotechnických kouzel, doplněná řadou vedlejších motivů, zejména příběhem lásky Američana a japonské dívky, začíná 18. dubna 1942 v Hirošimě, kde mladý japonský námořní důstojník informuje admirála Isoroku Yamamota, velitele císařského japonského válečného námořnictva, že Tokio bylo bombardováno. V Pearl Harbouru navštíví kapitán Matt Garth velení amerického námořnictva. Očekává se odveta ze strany japonské flotily admirála Yamamota a Garth žádá od zpravodajské služby odhad japonských záměrů. Josephu J. Rochefortovi se sice podaří částečně rozbít japonský šifrovací klíč, ale může dešifrovat pouze okolo 15% z toho, co zachytí. Jisté je, že něco se chystá, ale co, to přesně neví.

Rok 1943. Vývoj 2. světové války se začíná obracet ve prospěch protihitlerovské koalice. V šílených hlavách nacistických pohlavářů Heinricha Himmlera a admirála Canarisa vzniká ďábelský plán unést ministerského předsedu Winstona Churchilla, dopravit ho do Berlína a zvrátit tak vývoj války. Výsadek šestnácti německých parašutistů převlečených do polských vojenských uniforem pod vedením plukovníka Kurta Steinera přistane na území Velké Británie. Svůj čin chtějí vykonat v jistém malém anglickém městečku, kam má premiér vlády Jejího Veličenstva za tři dny zavítat na návštěvu...

Sladká Florencie v létě 1935 je plná fascinujících historických staveb, uměleckých děl a příjemných kavárniček. Není divu, že tady našlo druhý domov mnoho Angličanů z lepší společnosti. Kapitolu samu pro sebe tvoří britské dámy, které korektně zasedají ke svému čaji přesně o čtvrté, dodržujíce své ustálené zvyky i upjatou módu. Skrytou válku vyhlásily jen hlučně extravagantní, bohaté Američance Else. S postupujícím časem se tolerantní a přátelský vztah Italů k Britům ale mění. Válka s Anglií mění neškodné staré dámy v nepřátele státu, takže jsou potupně všechny deportovány. Do ulic se vkrade strach, označení Žid se náhle stane nadávkou a Elsa tajně pomáhá, kde může. I ona se však po vyhlášení války se Spojenými státy nakonec ocitne v nuzné ubikaci vedle svých bývalých sokyň.

V polovině prosince roku 1944 se Hitlerova armáda chystá na bleskovou válku u Ardenského lesa a hrozivou zimní ofenzívu známou dnes jako bitva o výběžek. Desátník Nathan Greer a jeho přítel Gordon Gunderson se octnou v pasti spolu s více než stovkou amerických vojáků na zasněženém poli. Střelba Němců vnese paniku a zmatek do jejich řad. Greerovi, Gundersonovi a hrstce dalších mužů se podaří uniknout před masakrem do blízkého lesa. Bez jídla a zbraní se vydávají do nemilosrdné zimy a pokouší se dostat zpátky na spojenecké území.

V roce 1941, šest dní po přepadení Pearl Harbouru Japonci, po němž celá Amerika propadla hysterii, přistane japonská ponorka nedopatřením na pláži v Los Angeles. Obyvatelé reagují panikou a potrhlým jednáním, které režisér Steven Spielberg prokládá filmovými citacemi a narážkami na mýty stříbrného plátna