Dvoudílný japonský barevný širokoúhlý film Kwaidan režiséra M. Kobajašiho obsahuje čtyři strašidelné povídky. První dvě povídky Černé vlasy a Sněhový královna jsou uváděny pod názvem Kwaidan Černé vlasy, druhá dvojice Muž bez uší a Šálek pod názvem Kwaidan Muž bez uší Kwaidan patří podobně jako Rašomon, k těm nemnoha filmům japonské produkce, které přibližují západní mentalitě vzdálený duševní svět, aniž ho zkreslují a přílišně zjednodušují. V případě Kwaidanu postavil podobný most mezi námi a starobylým světem japonských bájí anglický spisovatel Lafcadio Hearn (1850-1904). Kwaidan je příkladem vynikající stylové jednoty jak v barevné kompozici, tak i ve střihové skladbě a v hereckých projevech.S nenásilnou jednotící myšlenkou obdobou orfeovského motivu a zlými následky násilného narušování světa zemřelých se dobře slučuje to hlavní, co pro západního diváka Kwaidan přináší, totiž zasvěcené, kultivované uvedení do staré a vzdálené kultury, jako se dochovala v lidových bájích.
Zajatý Indián mluví osudově s posledním zbytkem španělské expedice hledající bájné El Dorado, město zlata. Padre mu podává Bibli, "slovo Boží". Indián si ji přiloží k uchu, ale nic neslyší. Kolem krku mu visí zlatá cetka. Španělé mu ji strhnou a drží před očima, poháněni nadějí, že teď už musí být El Dorado konečně na dosah. "Kde je to město?" křičí na Indiána. Ten nejasně mává rukou k řece. Je to ještě dál. Stále dál.
Ten příběh začal dávno. V dobách, kdy Yurlunggur, velký vodní varan, stvořil tuto zemi. Stvořil vodu i močál, který poskytuje obživu všemu živému. V těch dobách se jednou skupina mužů vypravila do močálu, aby naloupala ze stromů kůru na kánoe, které potřebovali ke sběru husích vajec. A taková výprava je ideální příležitostí k tomu, aby starší kmene nenásilnou formou, vyprávěním příběhu dávné minulosti, poučil jednoho nezralého mladíka o životě a jeho složitosti, o nutnosti respektovat odvěké zákony kmene
Pralesní dobrodružství se mění v boj o holý život. Měl to být příjemný výlet, kterým by osmnáctiletá Catherine Milesová oslavila ukončení svých studií na střední škole. Spolu s rodiči se na člunu vydávají do srdce Amazonie, kde jsou však ze zálohy přepadeni divochy. Rodiče jsou mrtví a Catherine unesena pralesními lidmi. Aby přežila, musí se přizpůsobit zvykům a obyčejům domorodců, mnohdy brutálním a pro civilizovaného člověka nepochopitelným. Pomalu ale střádá plány na útěk zpět do civilizace, spojený s krvavou pomstou…
V Bolívii, v povodí Amazonky, se místní rančeři a pastevci dobytka snaží ničit deštné pralesy, aby měli pozemky pro svá stáda. Když se charizmatický vůdce Svazu výrobců kaučuku, Santos, postaví do čela protestů proti ničení deštných pralesů, je zavražděn podplaceným policistou. Do lokality přijíždí americký fotograf a novinář O'Brian, který bohužel nemá jako vyšetřovatel žádné zkušenosti. Touží však po silném příběhu, který by mohl zdokumentovat. A jelikož má důkazy, že za vraždou Santose stojí místní podnikatel, který podplatil kdekoho, vydává se společně s krásnou Lysou, která se Santosem spolupracovala, a s místním indiánským náčelníkem hledat pravdu a bojovat proti zkorumpovanému prostředí.