Berlín roku 1936. Původem ruský malíř Salmon Sorwitsch je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě. Sám si vyrábí bankovky, které pak otáčí v kasínech. Život mu ale nastaví tu horší tvář, to když je při vlně represí vůči židům zatčen a transportován do Mauthausenu. Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší, na svůj definitivní konec. Život má pro něho ale ještě jedno překvapení. Společně se speciálně vyškolenou skupinou vězňů je vybrán na supertajný projekt – padělání bankovek nepřátel říše. V přísně střeženém místě pracují na výrobě stovek miliónů falešných liber a dolarů, kterými chtějí nacisti zavalit zahraniční trhy a způsobit tak zhroucení ekonomiky. Pro těch pár vyvolených se stává padělatelská dílna jakousi zlatou klecí, ve které je o ně sice dobře postaráno, ale cesta odtud vede zase jen do plynové komory. Není v zájmu, aby se o tajném projektu dozvěděl svět.
Píše se 20. leden 1942. Je mrazivý den, sněží a nikdo netuší, co se zanedlouho odehraje v domě u jezera Wannsee nedaleko Berlína. Major SS Adolf Eichmann osobně dohlíží na to, aby pohoštění i nápoje připravované pro skupinu očekávaných nacistických pohlavárů byly bez jediné chybičky. V limuzínách s osobními šoféry se postupně sjíždějí nejvýše postavení muži Třetí říše někteří v uniformách SS, jiní v oblecích vládních úředníků, další ve zcela nenápadném civilu. Posledním z patnácti pozvaných je Reinhard Heydrich obávaný šéf hitlerovské policie a říšský protektor. Už ve chvíli, kdy vkročí do vstupní haly, vzbuzuje mezi ostatními hosty zároveň obavy i respekt nejen proto, že má nejvyšší hodnost, ale zejména proto, že sám maršál Göring rozhodl, aby Heydrich svolal tuto tajnou schůzku a vyřešil na ní veškeré podrobnosti konečného řešení židovské otázky.
Film Constantina Costy-Gavrase byl volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963 a poprvé veřejně pranýřovala papeže Pia XII. za jeho vazby a postoje k nacismu. Filmové drama Amen. splétá dva příběhy: skutečné postavy – poručíka SS Kurta Gersteina, který na vlastní oči, jako jeden z prvních viděl vyhlazování Židů v koncentračních táborech Belzec a Treblinka, a teatrální svět temných stínů Vatikánu a jejich diplomatických her. Tyto dva příběhy jsou spojeny fiktivní postavou mladého jezuitského kněze Fontany, který se snaží zprostředkovat poznatky a svědectví Vatikánu tak, aby mohl Svatý otec veřejně deklarovat postoj církve k židovské genocidě.
Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.
V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...
Filmová fikce o tom, co by nastalo, kdyby Hitler vyhrál válku. Píší se 60. léta a válečné zločiny Němců jsou utajovány. Hitler chce domluvit příměří s americkým prezidentem, aby mohl zničit Stalinovy válečné zbraně…
Svědectví českých Židů, kteří přežili holocaust přibližuje prostřednictvím výpovědí pamětníků v chronologické lince nejpodstatnější události spojené s perzekucí českých Židů: okupaci Československa, zavádění rasových zákonů, transporty do Terezína a vyhlazovacích táborů, konec války a návrat domů.