V poválečné Hirošimě se setkávají francouzská herečka a japonský architekt. Během jediné noci se do sebe vášnivě zamilují a svěřují si své životní příběhy. Milenci spolu však nemohou zůstat, nedokáží se ani opustit, jsou ztraceni ve věčném tady a teď. Alain Resnais debutoval jedním z předních děl nové francouzské vlny. Natočil dojemný milostný příběh podle scénáře spisovatelky Marguerite Duras, který byl nominován na Oscara.
Ke každému povstání a vzpouře dochází z důvodu velkého útlaku. Francouzský panovník Ludvík XVI požádal 5.5.1789 poslance o navýšení finančních prostředků ve státní pokladně z důvodu velkých výdajů. Získání financí mělo být provedeno formou zvýšení i tak vysokých daní pro neprivilegované obyvatelstvo. Do toho se přidala katastrofální neúroda. Lid se vzbouřil proti králi a dne 17. července 1789 dobil královské vězení Bastilu. Vzorem povstalců se stala americká revoluce. V roce 1792 povstalci zrušili monarchii a následující rok na gilotině popravili Ludvíka a jeho manželku Marii Antoinettu. Revoluční vláda musela odrážet útoky okolních států, které se obávaly, že k nim proniknou revoluční myšlenky.
Děj filmu se odehrává v městečku plném nekomplikované pohody. Jeho hrdiny jsou dospívající dvojčata, která se ocitají v kůži svých vrstevníků v černobílém americkém sitcomu z padesátých let. Zvláště přemýšlivý David je odborníkem na seriál Pleasantville, pojednávající o životě ideální středostavovské americké rodiny. A najednou, díky kouzlu opraváře televizí, se mladík ocitne přímo uprostřed umělého televizního světa i se svou povrchnější a vyzývavou sestrou Jennifer. Stanou se z nich černobílí hrdinové seriálu, sourozenci Mary Sue a Bud Parkerovi.
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
V „Paříži, miluji tě“ se sešli světoznámí režiséři, mezi něž patří bratři Coenovi, Gus Van Sant, Gurinder Chadha, Wes Craven, Walter Salles, Alexander Payne a Olivier Assayas, aby společně ukázali Paříž způsobem, jaký tu ještě nebyl. Natočen lidmi stejně kosmopolitními jako město samo. Americký turista vidí rasové napětí a paranoidní vize města. Mladá emigrantka pracuje v buržoazním prostředí. Americká hvězdička natáčí film. Muž neví, zda být s manželkou nebo milenkou. Mladík pracuje v tiskárně a touží po jiném muži. Otec se pere se vztahem ke své dceři. Pár se snaží okořenit svůj sexuální život. To je jen pár zážitků, které tvoří „Paříži, miluji tě“...
Gévaudan, hornatý kraj centrální Francie, je sužován děsivou bestií. Oficiální stanovisko je, že jde o obzvláště nebezpečného vlka. Je povoláno vojsko, které začne vybíjet vlky z celého kraje. Všichni doufají, že mezi nimi bude i vraždící bestie. Jev přichází na králův rozkaz zkoumat přírodovědec Grégoir de Fronsac. Intriky šlechticů a politický zájem krále stojí proti poctivé snaze mladého vědce zbavit kraj děsivého nebezpečí, jež má na svědomí už přes sto životů. S Fronsacem do kraje terorizovaného bestií přišel i jeho indiánský pokrevní bratr Mani, který nejen ovládá různé druhy tradičních bojových umění, ale dokáže i komunikovat s přírodou. Mani naslouchá tajemným hlasům, které ho dokážou přivést až k hrůznému tajemství řádícího netvora... Jejich protivníkem ale není jen netvor samotný. Středověké francouzské městečko ponořené do nočních mlh skrývá další hrozivé tajemství.
Příběh o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence...