Mladík studující práva si najde podnájem u jisté mladé konduktorky v domnění, že tu najde idylickou malostranskou atmosféru a bude se moci v klidu připravit na zkoušky. Dům je zabydlen rázovitými postavičkami. Žije tu majitel, který občas ztrácí paměť, a jeho milá skromná dcera ve věku na vdávání, bydlí tu neúspěšný malíř a jeho temperamentní žena i jistý tajemný Provazník, který píše anonymy na své bližní, aby se škodolibě bavil na jejich účet. Největší potíže mladíkovi ale způsobí bytná...
Slovenská komedie, která vypráví příbeh o legendárním hybském zbojníkovi Pachovi, se řadí k divácky nejúspěšnějším filmům. Pacho není historická postava. Je jen modelem možného a vytuuženého zbojníka, který kromě toho, že bohatým bere a chudým dává, nesnáší křivdy a feudální útlak. Častěji než svaly používá rozum. Umí si poradit v každé situacii za pomoci sobě vlastní šikovnosti a chytrostii. Se svojí družinou přitom zažívá nevšední dobrodružství. Respekt a obdiv nevzbuzuje jen u mužů. Navzdory tomu, že nepatří k záletníkům, ženy, nevyjímajíc cisářovnu Marii Terezii, se ucházejí o jeho přízeň...
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937).
Victor, malý Indián ze Salmonské rezervace v Idaho, se dozvídá o náhlé smrti svého otce alkoholika, který před lety opustil svou rodinu. Je vyzván, aby vyzvedl urnu s popelem zemřelého. Zcela bez finančních prostředků přistupuje na nabídku svého poněkud zvláštního přítele z dětství, sirotka Thomase. Ten přislíbil uhradit náklady na cestu do Phenixu, pokud jej Victor na oplátku vezme s sebou. Ztřeštěný, věčně užvaněný a vtipkující Thomas tvoří spolu s rozvážným a stoicky založeným Victorem dvojici více než nesourodou. Přesto se vydávají na cestu, kde poznají jeden druhého, sami sebe a život mimo rezervaci. Na konci cesty poznají svou budoucnost a odhalí záhadu své minulosti...
Kassie je emancipovaná čtyřicítka se smyslem pro humor. Má kariéru, dobrého (byť poněkud neurotického a hypochondrického kamaráda) a sem tam nějakou známost. Biologické hodiny ale nemilosrdně tikají, a tak se Kassie rozhodne mít dítě. A to bez muže, jen s drobnou pomocí dárce spermatu. To se ale kamarádovi Wallymu vůbec nelíbí a udělá záměnu. Pak se jejich cesty na sedm let rozejdou. Při jejich dalším setkání je už přítomen malý, okatý, lehce neurotický rozumbrada Sebastian, který si s Wallym nejen velmi dobře rozumí, ale je mu i podobný. Hádejte, jak to dopadne?
Postarší statkářka stále odmítá prodat svůj statek i s polnostmi jednomu ze svých sousedů, který má o její statek evidentní zájem. Proto jednoho dne soused navštíví babku s návrhem který se nedá odmítnout.
Práce šlechtí člověka. Zejména pak práce holičská. Není proto divu, že pan Ferdinand Šuplátko, takto žižkovský domorodec, ztrávil většinu svého života mezi mýdlem, štětkou, břitvami a uprostřed hovorů s namydlenými tvářemi. A byl by zcela jistě zemřel klidně s břitvou v ruce, nebýt onoho dne, kdy na jeho dveře zaklepal advokátní koncipient se zprávou, že on, nic netušící pan F. Šuplátko, jest univerzálním dědicem své tety, která v minulých dnech zemřel a ve Varšavě...
Příběh australského osadníka Kamanáče Billa, který se svými kravami musí čelit útokům drzích zajíců.
Malá televizní komedie, natočená na motivy povídky Josefa Gašparíka-Leštinského.