Příběh filmu, který je zasazen do tajemného a exotického světa, jenž si dodnes uchovává své kouzlo, se odehrává v letech před Druhou světovou válkou, kdy je malá japonská holčička odtržena od svých chudých rodičů, aby pracovala jako gejša. Přestože má v domě nebezpečnou rivalku, které se téměř podaří zlomit její vůli, vyroste z malé dívky legendární gejša Sayuri. Krásné a zkušené Sayuri se daří okouzlit nejmocnější muže své doby, avšak sužuje ji tajná láska k muži, který je mimo její dosah.
Étericky krásná Laura, chladný detektiv Mark, prominentní žurnalista zjemnělých mravů Waldo nebo přihlouplý Lauřin snoubenec Shelby jsou hrdiny kriminálního thrilleru, který více než tradičně mordýřskou historku z černé kroniky připomíná logice vzdálenou a tajemstvím prodchnutou halucinaci. Premingerův první velký úspěch je považován za jeden ze zásadních noirových filmů. (51st KVIFF)
Pozdní snímek Vittoria De Sicy je melodramatem, které upomíná na nesmyslnost a ničivou sílu války. Píše se čtyřiačtyřicátý rok. Ztřeštěná mladičká Neapolitánka Giovanna (Sophia Lorenová) si začne s vojákem Antoniem (Marcello Mastroianni), který má zakrátko vyplout do Afriky. Mladý pár zjistí, že na sňatek by Antonio dostal dvanáct dní dovolené, a bez otálení zamíří k oltáři. Dvanáct dní však novomanželům uteče jako voda a Antonio ve snaze ještě oddálit odjezd nafinguje duševní poruchu. Je odhalen a za trest poslán na ruskou frontu, kde beze stopy mizí...
Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO
Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli.
S válkou nechtěl mít nic společného, ale najednou stál před ním židovský chlapec. Pan Batignole má zavedené řeznictví a žije poklidně s manželkou, dcerou a zetěm v Paříži. Židovská rodina, která bydlí v bytě nad nimi, prchá před deportací. Snaživý zeť je udá gestapu a celou rodinu zatknou. Batignoleovi se nastěhují do krásného bytu a vše "podědí". Jednoho dne u dveří zaklepe malý Simon, kterému se podařilo na nádraží uprchnout. A pan Batignole, který chtěl jen přežít a trochu si přilepšit, se dostává do situace, ve které rozhoduje svědomí a morálka. Před "malým" člověkem stojí velký úkol - překonat sám sebe.
Druhá světová válka se chýlí ke konci a skupina arabských dobrovolníkù z Alžíru se podílí na osvobozování Francie od nacismu. Navzdory tomu, že jsou oproti francouzským vojákům v nerovném postavení, bijí se stejně hrdě za ideu volnosti, rovnosti a bratrství!
Příběh skupiny Židů odehrávající se ve vypjatých dnech po II. světové válce. Najdou svou zemi zaslíbenou? Ubrání se všem nepřátelům?
Na počátku 20. století přichází polsko-židovská rodina do Spojených států, kde se se svými dětmi snaží zajistit si lepší budoucnost.
Píše se rok 1941 a 2. světová válka stále zuří. Nacistům se podařilo ovládnout přes polovinu Evropy a část Ruska. Postupovali rychlo, dokud se ovšem nedostali k Leningradu. Hitler v roce 1941 nedokázal Leningrad obsadit ani po tříměsíční ofenzívě, a pochopil, že město nemůže dobýt silou. Rozhodl se tedy město obklíčit a nechat tři miliony lidí k smrti vyhladovět. Uprostřed tohoto strašlivého obležení se ocitá i mladá anglická novinářka Kate Davisová, která se ve zbídačelém a hladovějícím městě snaží přežít.