Napínavým příběhem oslavujícím francouzský odboj za II. světové války se režisér vrací k poměrně osobnímu tématu. Detaily o jeho působení v odboji zůstávají z větší částí záhadou, lze však věřit tomu, že sám byl součástí ilegálního odboje. V roce 1943 pobýval v Londýně, kde přečetl dvě nejvýznamnější literární díla francouzské literatury, která vznikla během války – Moře mlčí a Armádu stínů Josepha Kessela. Filmovou adaptací prvního díla zahájil svou kariéru; k druhému se dostal ve svých jednapadesáti letech.

Osmiletý Bruno je synem nacistického důstojníka, který je povýšen a poté odvelen z pohodlí Berlína do opuštěné oblasti na venkově. Bruno, jehož starší sestra už má jiné zájmy, se cítí osamělý a nemá si s kým hrát. Z nudy a ze zvědavosti neposlechne matčino varování, že se nemá vzdalovat od domu, a vydá se k nedaleké „farmě“. Netuší, že je to koncentrační tábor, kde se v praxi provádí „konečné řešení“ židovské otázky. Náhodou se však setká se stejně starým Shmuelem, který je oblečený do pruhovaného „pyžama“ stejně jako kuchař, který pro Brunovu rodinu vaří. Přestože chlapec na druhé straně plotu s ostnatým drátem žije úplně jiný život než Bruno, dvojice se skamarádí a Bruno si zvolna si začíná uvědomovat, jaký je doopravdy svět dospělých. Střet s realitou 2. světové války však pro oba chlapce končí tragicky… Drama podle románu Johna Boynea, jež ukazuje z neobvyklého pohledu brutalitu, nesmyslnost a zničující důsledky války, natočil režisér Mark Herman.

Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.

V roce 1938 je ministr propagandy Joseph Goebbels na vrcholu své moci a popularita Hitlerovy politiky dosahuje bezprecedentních výšin. Diktátor nyní rozhodnými kroky směřuje k jisté válce. Goebbels se stává hlavním iniciátorem protižidovského pogromu a produkuje první antisemitské propagandistické filmy Žid Süß a Věčný žid.

Čerstvý podporučík amerického námořnictva Willie Keith (R. Francis) nastoupí během války do služby na lodi Caine. Jeho první dojmy jsou veskrze špatné: toužil získat místo na letadlové lodi nebo bitevním křižníku, a místo toho skončil na oprýskané minolovce, jejíž posádka si na disciplínu vůbec nepotrpí. Proto je Keith rád, když flegmatického kapitána DeVriesse vystřídá nový velitel plavidla, vojácký kapitán Queeg (H. Bogart). Důstojníci i řadoví členové posádky však brzy poznají odvrácenou stranu Queegova velení. Kapitán je takřka posedlý maličkostmi. Je schopen zabývat se donekonečna košilemi námořníků, zatímco při cvičení dělá jednu chybu za druhou. V ostrém boji se pak projeví jako zbabělec. Když přijde tajfun a lodi hrozí potopení, ujme se velení výkonný důstojník Steve Maryk (V. Johnson). Willie ho v tom podpoří. Jenže tím se dopouštějí vzpoury...

Sice nebyli v první linii, ale osud války závisel na nich. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu. Válečný film Přímo nad hlavou (1949) vznikl podle stejnojmenného románu, jehož autoři Beirne Lay Jr. a Sy Bartlett vycházeli z vlastních zážitků. Společnost 20th Century Fox zakoupila práva na knihu v říjnu 1947, tedy ještě před jejím vydáním, a režií pověřila svého kmenového tvůrce Henryho Kinga. Snímek líčí osudy amerických letců v Británii, kteří se zúčastňovali pravidelných denních náletů na Německo. Na podzim 1942 to byli jediní Američané bojující v Evropě. Hlavní úlohu jejich nového velitele generála Savage vytvořil Gregory Peck, známější spíš jako představitel romantických hrdinů (viz např. pozdější Prázdniny v Římě). Film byl původně naplánován jako barevný, ale nakonec se natáčel na černobílý materiál, především kvůli začlenění dokumentárních pasáží. Vůbec poprvé byly v hraném americkém filmu využity záběry bojových akcí pořízené německou Luftwaffe.

V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.

Zpracování jedné z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.

V polovině prosince roku 1944 se Hitlerova armáda chystá na bleskovou válku u Ardenského lesa a hrozivou zimní ofenzívu známou dnes jako bitva o výběžek. Desátník Nathan Greer a jeho přítel Gordon Gunderson se octnou v pasti spolu s více než stovkou amerických vojáků na zasněženém poli. Střelba Němců vnese paniku a zmatek do jejich řad. Greerovi, Gundersonovi a hrstce dalších mužů se podaří uniknout před masakrem do blízkého lesa. Bez jídla a zbraní se vydávají do nemilosrdné zimy a pokouší se dostat zpátky na spojenecké území.