Zajatý Indián mluví osudově s posledním zbytkem španělské expedice hledající bájné El Dorado, město zlata. Padre mu podává Bibli, "slovo Boží". Indián si ji přiloží k uchu, ale nic neslyší. Kolem krku mu visí zlatá cetka. Španělé mu ji strhnou a drží před očima, poháněni nadějí, že teď už musí být El Dorado konečně na dosah. "Kde je to město?" křičí na Indiána. Ten nejasně mává rukou k řece. Je to ještě dál. Stále dál.
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons).
Masakr čety americké kavalerie doprovázející dostavník s penězi indiánským kmenem Čejenů přežil pouze mladý vojín Honus Gent a krásná dívka Cresta. Cresta s dostavníkem cestovala do pevnosti Reunion za svým snoubencem, před tím žila dvě léta mezi čejenskými indiány. Sebevědomá dívka a nezkušený mladík se ocitají uprostřed přírody bez koní a přes všechny vzájemné výhrady musí spojit své síly, aby na dlouhé cestě do pevnosti překonali všechny nástrahy. Netuší, že americká armáda se už připravuje na odvetné opatření, jehož cílem má být i odplata za nedávnou potupu u Little Big Hornu. Vesnice Čejenů bude zničena. Historické anály dále praví, že 29. listopadu 1864 jednotka koloradských dobrovolníků, v počtu více než 700 mužů, zaútočila na pokojnou čejenskou vesnici u říčky Sand Creek v Coloradu. Generál Nelson A. Miles označil tento masakr za "asi nejhorší zločin v historii Ameriky".
Americký inženýr Bill Markham pracuje v amazonské džungli na stavbě přehrady. Jednoho dne jeho syn zmizí bez vysvětlení, ale policejní vyšetřování nepřinese žádné výsledky. Markham je přesvědčen, že jeho syna unesl jeden z domorodých kmenů a vydává se do nebezpečné džungle najít ho za každou cenu.
Senátor Henry Dawes vytváří program Úřadu pro indiánské záležitosti vlády Spojených států. Ohiyešu po bitvě na Little Bighornu odvádí jeho otec do světa bílého muže, protože věří, že aklimatizace a studium je pro jeho syna to nejlepší. Ohiyeša vyrůstá v muže a přijímá bílé jméno Charles Eastman. Stává se ukázkovým příkladem senátora Dawese, který ho prezentuje jako vzdělaného a civilizovaného Indiána. Během jedné z přednášek se Eastman setkává s učitelkou Elaine Goodale, která má rovněž nejlepší úmysly s Indiány. Sedící Býk, ač uvězněn v rezervaci, stále ještě vzdoruje vládě USA. Wovoka prorokuje, že když Indiáni budou tančit Tanec duchů, můžou vymýtit bílé. Úřady v rezervaci se bojí povstání a posílají pro armádu. Nedorozumění, zatímco armáda zkouší odzbrojit Indiány, vede k masakru u Wounded Knee Creek 29. prosince 1890.
V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu Nils Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou.
V Bolívii, v povodí Amazonky, se místní rančeři a pastevci dobytka snaží ničit deštné pralesy, aby měli pozemky pro svá stáda. Když se charizmatický vůdce Svazu výrobců kaučuku, Santos, postaví do čela protestů proti ničení deštných pralesů, je zavražděn podplaceným policistou. Do lokality přijíždí americký fotograf a novinář O'Brian, který bohužel nemá jako vyšetřovatel žádné zkušenosti. Touží však po silném příběhu, který by mohl zdokumentovat. A jelikož má důkazy, že za vraždou Santose stojí místní podnikatel, který podplatil kdekoho, vydává se společně s krásnou Lysou, která se Santosem spolupracovala, a s místním indiánským náčelníkem hledat pravdu a bojovat proti zkorumpovanému prostředí.