Film inspirovaný autentickým životním příběhem Johna Forbese Nashe ml., nositele Nobelovy ceny za ekonomii. V roce 1947 je John přijat na prominentní univerzitu v Princetonu s pověstí zcela mimořádně talentovaného matematika. Nepodobá se svým vrstevníkům. Neúčastní se jejich zábav, žije ve vlastním, uzavřeném světě, a dokonce nechodí ani na přednášky. Je doslova posedlý touhou po objevu „originální myšlenky“. Nalezne ji a vysokou školu opouští jako vědec, který svojí matematickou teorií doslova převrátil naruby ekonomické teze, považované uplynulých sto let za neměnné. Získá skvělé postavení, ožení se, založí rodinu… Jednoho dne si ovšem i jeho žena Alicia musí připustit, že to, co bylo až dosud u Johna považováno za podivínství, je závažnou psychickou chorobou…
Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...
Píše se rok 1575 a na východním pobřeží Severní Ameriky zuří boj mezi francouzskými a anglickými kolonisty. V jejich řadách bojuje řada naverbovaných Indiánů. Bílí i rudí se vyvražďují, ale dosud mají vzájemný respekt i stejné šance. Bílý lovec Nathaniel Poe přezdívaný Sokolí oko, který vyrostl mezi Indiány kmene Mohykánů, jeho otec Chingachgook i pokrevní bratr Unkas - poslední Mohykán – se odmítají běsnění zúčastnit. Sokolí oko se však zamiluje do Cory, dcery anglického plukovníka Munroa, kterému přísahal pomstu Magua, krutý náčelník kmene Huronů. Sokolí oko i oba Mohykáni riskují své životy, aby zachránili Coru a Alici v boji proti strašlivé přesile Huronů na straně francouzských kolonistů.
Nick Naylor je úspěšný zaměstnanec velké tabákové společnosti a má v popisu práce velebit před veřejností a médii krásy kuřáctví. Díky své pohotovosti, cynickému vtipu a zkušenosti je schopen – jako každý správný ďáblův advokát – každou námitku svých odpůrců interpretovat ve prospěch zaměstnavatele. S dvojicí svých nejlepších přátel, pracujících pro společnost vyrábějící alkohol a pro jistou zbrojní korporaci, tvoří Nick trio známé jako Obchodníci se smrtí. Kovboj s cigaretou je na tom však momentálně špatně a souvislosti mezi omamnou bílou tyčinkou a bolestivou smrtí jsou stále zřetelněji na pořadu dne – a Nick by navíc chtěl být vzorem pro svého milovaného dvanáctiletého syna Joeyho. „Pozitivní“ prezentace vlastní práce před synovou školní třídou je jen prvním z řady kousků testujících Nickovu připravenost. A co když mu někdo začne vyhrožovat, že ho unese a podrobí zkázonosné protikuřácké léčbě?
Pro adaptaci patrně nejslavnějšího antiutopického románu všech dob, Orwellova 1984, se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Pod jeho velením se John Hurt obléká do kůže Winstona Smithe, který věří, že i v totalitní Oceánii je možno uniknout pohledu Velkého bratra a nabýt ztracené svobody…
Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.
Agent CIA Jack Ryan bojuje nejen proti kolumbijské drogové mafii, ale i proti zradě a nepoctivosti vlastních spolupracovníků. Začalo to vraždou přítele prezidenta Spojených států. Přestože se ukazuje, že zločin mají na svědomí zabijáci kolumbijského kartelu, s nimiž byl „prezidentův přítel“ ve spojení, rozhodne se hlava státu k odvetnému útoku. Je vydán pokyn k vytvoření speciální tajné jednotky, která má centrálu kolumbijských šéfů zlikvidovat. Jde o nelegální akci, protože vojenské jednotky USA smějí v zahraničí operovat jen tehdy, hrozí-li „jasné nebezpečí“. CIA vedením celé operace pověří agenta Clarka. Mezitím pátrá po motivech vraždy i Jack Ryan. Odhaluje souvislost s kolumbijským obchodem s narkotiky a vydává se do Bogoty, aby získal další informace. Ryan riskuje svůj život i kariéru pro to jediné, čemu ještě věří – pro pravdu.
Hrdinkou trhilleru je krásná, inteligentní, ale citově odměřená mladá vědkyně Smilla. Pátrání po záhadných příčinách smrti malého chlapce ji zavede až na drsné zasněžené pláně Grónska. Postupně zjišťuje, že za vším stojí jakási společnost, která chlapce už roky pozorovala a pro níž pracoval i jeho otec. S pomocí svého přítele se Smilla dostane až nebezpečně blízko k přísně střeženému tajemství.
Mladý chlapec neznámého původu je zachráněn před chudobou. V nové rodině se brzy projeví silné pouto mezi ním a nevlastní sestrou Cathy. Román Na větrné hůrce Emily Brontëové se dočkal nespočtu adaptací. Po klasických verzích Buñuelových, Rivettových či Wylerových se do osudového příběhu pustila britská režisérka Andrea Arnoldová. Citlivá pozorovatelka ve svém naturalistickém čtení předlohy odmítá konvence většiny literárních adaptací, nesoustředí se na dialogy, ale spíše na vyprávění pomocí strohých, přesto podmanivých obrazů, v nichž se odráží jak gotické tóny knihy, tak jemné pohnutky v chování hrdinů.
Oslnivý thriller z přetechnizované civilizace moderního světa zachycuje stejnojmenný klasický román Raye Bradburyho s citlivostí typickou pro 21. století. Snímek „451 stupňů Fahrenheita“ z produkce HBO Films vykresluje svět budoucnosti ve Spojených státech, v němž média vymývají lidem mozky, internetoví roboti kontrolují každodenní běžné činnosti, historie je zkrácena či přepsána a sbory proslulých „hasičů“ se zapojují do televizí přenášených misí zvaných „najdi a znič“ s cílem spálit knihy a postavit jejich zostuzené majitele před soud.