Dokument zachycuje dětství francouzské holčičky Tippy, jejíž rodiče pracovali v Namibii. Tippy je i přes svou bílou pleť dítětem Afriky, je součástí místního kmene domorodců, je součástí celé živočišné a rostlinné říše a její hierarchie. Úchvatné zachycení tak bezprostřední spontánnosti dítěte, které se dorozumí se všemi zvířaty a respektuje je. Není pro ni problém běhat se pštrosy, slony i levharty. Tippy je dnes dospělá, žije v Paříži, ale za svůj domov považuje Jižní Afriku...
Třináctý dodatek k americké ústavě byl přijat 6. prosince 1865. Stanoví zrušení otroctví. Ale je opravdu konec? Slovo otrok bylo nahrazeno slovem zločinec. V USA žijí pouze 2 % celkové populace planety, ale až 25 % světových vězňů. Válka proti drogám, lobbování nadnárodních korporací, militarizace policejních sil a neoprávněné zatýkání převážně Afroameričanů a Latinoameričanů jsou součástí takzvaného "vězeňského průmyslu", mnohamiliardového odvětví, z něhož těží ekonomika USA, a ve věznicích nyní žijí miliony novodobých otroků. Dokumentární film, který ukazuje zdrcující pravdu o Spojených státech amerických. (Furmi)
Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.
Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. Pokud jste se teď zarazili, určitě vás zaujme hit filmového festivalu v Sundance, Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky. Tím mužem je bývalý americký viceprezident Al Gore, který po neúspěšných prezidentských volbách v roce 2000 přesměroval kormidlo svého života vstříc záchraně planety před nezvratnými změnami.