Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.
V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest.
Dívka Teena Brandonová (Hilary Swank) z malého městečka utíká před spravedlností po krádeži auta a při té příležitosti změní své jméno na chlapecké Brandon Teena. O kompletní změně osobnosti přemýšlí již dlouho. V obrovských zmatcích, které provázejí přeměnu, se seznamuje s dívkou jménem Lana (Chloe Sevigny), která fatálně vstoupí do jejího života... Svůj debut natočila režisérka Kimberly Peirce podle skutečné události. I proto je celý příběh a jeho rozuzlení tak drasticky působivé a dojemné. Hlavní role se vynikajícím způsobem zhostila tehdy ještě nepříliš známá Hilary Swank (jistě jste slyšeli historky o tom, jak nosila pánské oblečení i po skončení natáčení, stejně jako se nemohla zbavit chlapské chůze) a zcela po zásluze získala svého prvního Oscara. Výborným výkonem oceněným nominací na Oscara nastartovala svou kariéru i Chloe Sevigny.
Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora
Amanda je rozkošná a lehce snobská obyvatelka luxusní rezidence v Los Angeles. Ani to však nezabránilo jejímu dnes již expříteli, aby se vyspal s jinou. Iris je stejně rozkošná ale lehce uzavřená obyvatelka „nejmenšího domku na světě“, stojícího na samotě poblíž Londýna, která se zakoukala do šéfa, bohužel čerstvě zasnoubeného. Dvě ženy se stejným problémem, které od sebe dělí devět tisíc kilometrů, se rozhodnou pro razantní řešení. Po vzájemném ujištění, že v okolí ani jedné z nich není žádný chlap, který by jejich deprese ještě prohloubil, míří Amanda do sychravé Anglie a Iris do sluncem zalité Kalifornie, aby si bez chlapů v klidu užily vánoční prázdniny...
Mallory neměla mnoho důvodů být šťastná. Otec ji tyranizoval a sexuálně obtěžoval, matka nepodnikala nic na dceřinu obranu. Když se dívka náhodně setkala s Mickeym, byla z toho láska na první pohled. Ještě téhož večera si tajně vypůjčili auto Malloryina otce a vyrazili na projížďku. Otec nahlásil krádež policii, uprchlíci byli dopadeni a Mickey putoval za mříže. Podařilo se mu však utéct, a tak se zanedlouho znovu objevil u Mallory. Jejich setkání mělo hrůzný průběh: nejprve zbili dívčina otce, pak ho utopili v akváriu, a poté přišla na řadu matka tu polili v posteli benzínem a Mallory ji zapálila. Mladí milenci se dávají na útěk a nechávají za sebou další mrtvé. Jejich řádění sledují sdělovací prostředky, policie je jim na stopě...
Splatterová komedie Re-Animátor je jedním z rozkošně zmutovaných a agresivních dítek módy ultrabrutálních hororů z počátku osmdesátých let. Dnes už klasické žánrové dílo o zapáleném experimentátorovi Herbertu Westovi, který ve jménu vědy vyrábí násilnické zombie, vzalo elementy klasických hororů třicátých a šedesátých let (šílení vědci a jejich tajuplné substance s magickými účinky) s novou zálibou v excesivní tělesnosti, krvavých efektech a černém humoru. Těžko říct, jestli by se film líbil mistru kultivované „kosmické hrůzy“ H. P. Lovecraftovi, podle jehož povídky vznikl, každopádně do tradice vzešlé z makabrózní grotesknosti literárního subžánru weird fiction dokonale zapadá.
Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.
Teenageři v Los Angeles mají jasný pohled na svět kolem sebe. Problémy neexistují a když, tak jejich řešení je jednoduché. Rodiče ti nerozumí? Důležitější je, že máš silnou motorku a rande s pěknou kočkou. Život je nekonečná párty. Sex, halucinogeny, znásilnění, vražda i únos...
Předlohou filmu je Pulitzerovou cenou ověnčená rocková opera Rent, novodobá verze klasické Pucciniho opery Bohéma. Film vypráví příběh skupiny umělců snažících se žít (a platit nájem) v New York East Village na konci 80. let. Filmař Mark, jeho bývalá dívka Maureen, lesbička Joanne, muzikant Roger, jeho nová přítelkyně Mimi, počítačový génius Tom - ti všichni svůj život „měří láskou“, snaží se prosadit a zároveň čelit zrádnému světu peněz a epidemie AIDS. Co všechno se vlastně může v životě několika lidí změnit za 525 600 minut, tedy jeden rok?
Oscarový režisér Roman Polanski a scenárista Ronald Harwood společně oživují klasický román Charlese Dickense o mladém sirotkovi, který se přimotá k partě kapsářů. 19. století, Londýn. Oliver Twist osiřel v raném věku a nyní musí žít v chudobinci, který řídí odporný pan Bumble. Již tak skromné denní příděly chlapců jsou jeho zásluhou ještě tenčí. Zoufalý, přesto však rozhodnutý Oliver uprchne a splyne s davy v ulicích Londýna. Nemá v kapse ani penny, je sám… Fagin, šéf místních malých kapsářů, ho však vláká do světa zločinu. Oliverova záchrana od laskavého pana Brownlowa je pouze začátkem řady dobrodružství, která jsou příslibem lepšího života. Snímek byl natáčen v České republice (Praha, Ateliery Barrandov, okolí Berouna, Žatec).
Osmatřicetiletý Will je typický londýnský playboy. Je bohatý, svobodný, bezdětný a bezstarostný. Ale jen do chvíle, než mu jedna z bezpočtu přítelkyň, které až dosud střídal ve svižném tempu, dá "kopačky". A víte proč? Kvůli svému dítěti. Právě tato nová a zcela nepochopitelná zkušenost přivede Willa do nedotčeného "loviště", a tím je Sdružení osamělých rodičů, kde jsou téměř výhradně svobodné či rozvedené ženy. Právě díky Susie, té nejatraktivnější, se Will jedné neděle seznámí s Marcusem. Je to divný kluk a ještě podivnější je jeho matka Fiona.
Xavierovi je neuvěřitelných třicet let. Co se to s ním děje? Není ani student, ale ani opravdu dospělý člověk, který ví, jak se věci mají. Kariéra opravdu nic moc, sny o renomovaném novelistovi se rozplývají. Jeho zaměstnáním je pak psaní reportáží a projevů a vrcholem jeho skvělé kariéry je spolupráce na scénáři pro TV seriál. Jeho sentimentální povaha ho vede v rytmu dobrodružství života ze dne na den, z noci na noc. Zdá se, že i když svede každou ženu, není s nimi schopen vydržet - i když jde o tak krásné a ušlechtilé bytosti, jako jsou Kassia nebo Wendy. Je schopen se už konečně srovnat a zaměřit svůj život na nějaký cíl? Film Erasmus 2 navazuje na první díl, Erasmus a spol. (2002), který si získal v evropském kontextu velmi dobrý zvuk. Svěží romantická komedie s velmi kvalitním mezinárodním obsazením dává najevo svůj velký potenciál.
Protiklady se přitahují. Snad proto v sobě ti dva, kteří nemohou být rozdílnější, nalezli zalíbení. Paul Ashworth, žijící víc než svým učitelským povoláním fotbalem, do nějž každou volnou chvíli nadšeně zasvěcuje své žáky. Paul Ashworth, dvacet let věrný londýnskému Arsenalu, k němuž jej kdysi přivedl jeho stále nepřítomný otec, dvacet let nepočítající život na roky, ale na sezony. A Sarah Hughesová, nejnovější posila Paulovy školy, upjatá, puntičkářská mladá učitelka, které ta hra, nutící dvaadvacet bláznů honit se po hřišti za kulatým nesmyslem připadá jako nejzbytečnější věc na světě a Paulovo nadšení pro ni naprosto nepochopitelné. Jenomže jiskra, která mezi nimi přeskočila, vykonala své a láska, jak známo, je mocná čarodějka. Bude ale mít dost sil i v tomto případě?
Albert Markovski (Jason Schwartzmann), je přesvědčen, že sled podezřelých náhod rozhodně není jen tak. Najme si proto dva "existenciální detektivy" (Dustin Hoffman, Lily Tomlin), aby vyšetřili jeho současný život. Svérázná metoda dvojice detektivů se vyznačuje zejména pozorným, takřka psychoaalytickým zkoumáním samotného Alberta. Přijdou na to, že ho brzdí táhlý konflikt s Bradem Standem (Jude Law), úspěšným mužem z vedení obchodního řetězce Huckabees.
Snímek Las Days je zamyšlením Guse Van Santa nad vnitřní posedlostí jednoho talentovaného muzikanta, která ho ničila v posledních hodinách jeho života. Blake, mladý umělec, se zhroutil pod tíhou slávy, úspěchu a absolutní izolace. V domku uprostřed lesů se snaží uprchnout před svým životem, svým okolím a svými povinnostmi. Vyhlíží, naslouchá a očekává vysvobození. Michael Pitt září v dramatu o vynikajícím hudebníkovi, jehož život a kariéra připomínají život a kariéru frontmana skupiny Nirvana, Kurta Cobaina.