Osmiletý Bruno je synem nacistického důstojníka, který je povýšen a poté odvelen z pohodlí Berlína do opuštěné oblasti na venkově. Bruno, jehož starší sestra už má jiné zájmy, se cítí osamělý a nemá si s kým hrát. Z nudy a ze zvědavosti neposlechne matčino varování, že se nemá vzdalovat od domu, a vydá se k nedaleké „farmě“. Netuší, že je to koncentrační tábor, kde se v praxi provádí „konečné řešení“ židovské otázky. Náhodou se však setká se stejně starým Shmuelem, který je oblečený do pruhovaného „pyžama“ stejně jako kuchař, který pro Brunovu rodinu vaří. Přestože chlapec na druhé straně plotu s ostnatým drátem žije úplně jiný život než Bruno, dvojice se skamarádí a Bruno si zvolna si začíná uvědomovat, jaký je doopravdy svět dospělých. Střet s realitou 2. světové války však pro oba chlapce končí tragicky… Drama podle románu Johna Boynea, jež ukazuje z neobvyklého pohledu brutalitu, nesmyslnost a zničující důsledky války, natočil režisér Mark Herman.

Píše se 20. leden 1942. Je mrazivý den, sněží a nikdo netuší, co se zanedlouho odehraje v domě u jezera Wannsee nedaleko Berlína. Major SS Adolf Eichmann osobně dohlíží na to, aby pohoštění i nápoje připravované pro skupinu očekávaných nacistických pohlavárů byly bez jediné chybičky. V limuzínách s osobními šoféry se postupně sjíždějí nejvýše postavení muži Třetí říše někteří v uniformách SS, jiní v oblecích vládních úředníků, další ve zcela nenápadném civilu. Posledním z patnácti pozvaných je Reinhard Heydrich obávaný šéf hitlerovské policie a říšský protektor. Už ve chvíli, kdy vkročí do vstupní haly, vzbuzuje mezi ostatními hosty zároveň obavy i respekt nejen proto, že má nejvyšší hodnost, ale zejména proto, že sám maršál Göring rozhodl, aby Heydrich svolal tuto tajnou schůzku a vyřešil na ní veškeré podrobnosti konečného řešení židovské otázky.

Národ zdecimovaný krutou etnickou čistkou. Dva bratři, které rozdělilo manželství a osud. Drama inspirované skutečnými událostmi.

Zeitgeist byl vytvořen se záměrem navést lidi k tomu, aby na svět začali nahlížet více kritickým pohledem a aby se zamysleli nad skutečným významem některých věcí, které jsou dnes širokou veřejností považovány za neotřesitelnou pravdu. Tvůrce tohoto dokumentu si vzal na paškál křesťanství, útok na budovy WTC z 11. září 2001 a velké finanční korporace, které se údajně snaží převzít vládu nad světem.

Nikdy předtím neslyšená svědectví ze soudního procesu odhalují nové šokující podrobnosti o druhé světové válce a vnitřním fungování nacistické válečné mašinérie. Vyslechněte si syrové hlasy Hitlerových zločinných přisluhovačů, například Hermanna Göringa, Wilhelma Keitela, Alberta Speera a Rudolfa Hesse, i obětí a svědků, kteří proti nim statečně svědčili.

V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...

Dokument Valkýra popisuje operaci, jejímž cílem bylo 20. července 1944 zabít Hitlera. Tento dvouhodinový dokument v první hodině systematicky mapuje vznik a vyústění operace Valkýra, pak však podrobně zkoumá také dopad, který měla bezprostředně po provedení, i měnící se pohled Německého národa na tuto událost a lidi, kteří do ní byli zapojeni. Na světlo se tak dostávají události, které pokusu předcházely, i samotná akce, která proběhla 20. července 1944. Kromě rozhovorů s přeživšími účastníky, příbuznými, očitými svědky a historiky jsou v něm také obsaženy archivní záběry, fotografie a nově vzniklé rekonstrukce. Berthold von Stauffenberg, syn plukovníka Clause von Stauffenberga, vůdčí osobnosti celého komplotu, vzpomíná, že na konci 40. let – tedy již několik let po válce – o něm jeho učitel pohrdlivě pronesl: „Co také můžeme čekat od syna zrádce.“