Screwballová komedie par excellence, jež rozehrává odlišný vzorec souboje pohlaví, v němž muž zůstává v tradičním dominantním postavení, ale žena je mu více než rovnocenným soupeřem. Závratnou dynamiku děje i břitkost komiky určují zavilé konflikty bývalých partnerů v novinářské profesi i v manželství.

Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.

Armand Goldman je gay ve středních roky, který vlastní vyhlášený travesty-club Ptačí klec. Žije roky s přecitlivělým Albertem, který je zároveň největší hvězdou klubu, a spolu s ním vychovává svého jediného syna Vala. Překvapení nastává, když Val přijde se zprávou, že se chce oženit s mladičkou spolužačkou Barbarou Barbie Keeleyovou, která je dcerou ultrakonzervativní republikánského senátora Kevina Keeleyho, vůdce hnutí mravního řádu. Mladí snoubenci si tedy před plánovanou společnou večeří s Keeleyovcami vymyslí přijatelnou historku: rozhodnou se přesvědčit Armanda, aby zahrál roli normálního rodiče a řeckého kulturního atašé. Ale je tu ještě Albert, který se o chlapce také roky staral a teď by měl chybět na jeho svatbě? To však ani zdaleka není poslední problém, který je třeba vyřešit...

V romantické komedii kinematografické legendy a držitele sedmi Oscarů, režiséra Billyho Wildera, odjíždí Jack Lemmon v roli starostlivého syna pro tělo svého otce, který zahynul v Evropě. Po příjezdu do Itálie však rychle zjišťuje, že jeho rodič nebyl zdaleka takové neviňátko, jak se tvářil…

Mladičká Sophie žije s mírně šílenou matkou Donnou na řeckém ostrůvku Kalokairi, kde vedou lehce uvadající rodinný hotýlek. Ani s jednou není k vydržení, protože se Sophie bude záhy vdávat. Zatímco Donna si v téhle souvislosti dělá ryze praktické starosti, Sophie řeší jediný problém – kdo ji odvede k oltáři. Nalezený matčin deník totiž odhalil, že se Donna v době kriticky blízké Sophiinu početí spustila hned se třemi chlapci. Podnikavá dívka, která zdědila matčinu excentričnost, nelení a všechny tři na svatbu pozve. A oni (rozevlátý obchodník Sam, upjatý bankéř Harry a svérázný dobrodruh Bill) přijedou. Do obřadu zbývá čtyřiadvacet hodin. Během nich bude nevěsta muset najít toho pravého. A protože Donna neměla o příjezdu tří připomínek hříchů mládí ani ponětí, bude na Kalokairi veselo i bez svatby.

Úspěšný sportovec Joe sice zemřel při nehodě, nebe mu však dává ještě jednu šanci. Naneštěstí původní tělo již není k dispozici, a tak se musí převtělit do zavražděného milionáře.

Zakomplexovaný Bales se beznadějně zamiluje do krásné Roxany, no zdá se, že právě kvůli svému nosu nemá u ní tento škaredý romantik žádnou šanci. Svůj básnický talent a inspiraci proto rezignovaně vkladá do rukou svého přihlouplého podřízeného Chrise. A zdá se že Chrisova plamenná vyznání lásky diktované Balesem, začínají na Roxanu působit...

Paní Janatová si v mládí prožila nešťastný románek s malířem, a proto je nyní vůči všem výtvarníkům naladěna nepřátelsky. Její dcera Vlasta se však bohužel zamilovala do malíře Hodury. Je sice úspěšný a vydělává slušné peníze, jak ale mamince vysvětlit, že to není zarputilý padouch? Vlastina spolužačka se rozhodne kamarádce pomoci. Na návštěvě u Janatových představí Hoduru jako svého osobního lékaře. Lež plodí další lži, a tak nebude nouze o zapeklité situace.

Docent Jakub Johánek se těšil na dědictví po strýci a předem ho s přáteli oslavoval, aniž by věděl, jaké poklady vlastně může očekávat. Trochu přehnal množství skleniček a druhý den se probudil s dokonalým oknem. Mučí ho kocovina, a do toho ještě přichází domovnice s prohlášením, že včera připravil její dceru o věneček - docenta tedy čeká urychlená svatba. Jakub sice po dívce už dlouho pokukuje, nyní má však docela jiné starosti. Vyhledal ho totiž jakýsi povaleč, který tvrdí, že na vlastní oči viděl, jak Johánek v noci zapálil stoh. Pokud nedostane tučné výkupné, půjde ho udat...

Obchodník s dřevem Skružný, který byl kdysi podomkem, má mladou ženu z dobré rodiny. Zrovna shání služebnictvo – podomka a služebnou pro svou ženu. Za podomka přijme Broukala, u kterého dříve sám sloužil. Nevede ho k tomu ale žádný altruismus. Broukal Skružného vydírá a hrozí, že o jeho minulosti řekne jeho manželce. Za služebnou přijme pán domu Pepi. Je to bývalá Broukalova snoubenka a on ji omylem považuje za nynější paní domu a Skružného manželku.

Velkošpeditér Kobkán , omezený a nadutý měšťák, má problémy s dospělou, neprovdanou dcerou Matyldou. Ta měla sice mnoho známostí, ale ani jedna neskončila, jak náleží. Kobkán bude mít jmeniny a přál by si mít v novinách originální přání od rodiny, přátel a personálu. Úkolem pověří praktikanta Pecháčka, dá mu padesát korun a pošle ho domů, aby něco vymyslel. Pecháčkovi se rýmy nedaří. Matylda čeká s údajným inženýrem dítě, je proto nanejvýš nutné ji co možná nejdříve provdat. Vhodným adeptem se stane učitel Kobkánova syna. Ten se z nastražených osidel vyvleče jen pouhou náhodou. Matylda totiž pozná v Pecháčkovi pravého otce svého dítěte a svatba se může konat…

Oblíbená Tylova hra je sice natočená neobratně, s výraznými operetními prvky, ale dějovou osnovu předlohy zachovává. Hrdina hledá prchavé štěstí v exotické cizině, než zjistí, že štěstí v podobě sličné dívky na něho čeká doma. Natočeno k 90. výročí napsání divadelní hry, která byla předlohou (1847). Film se v roce 1955 dočkal remake Karlem Steklým.