Justiční drama ze soudní síně s překvapivým rozuzlením na motivy úspěšné divadelní hry Agathy Christie. V hlavní roli excelentení Marlene Dietrich. Šest nominací na Oscara za rok 1957.
Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru.
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady.
Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny.
Rozsáhlý román Theodora Dreisera „Americká tragédie“, inspirovaný kriminálním případem z počátku století, byl poprvé adaptován Josefem von Sternbergem v roce 1931. Autor předlohy byl přepisem natolik pobouřen, že se dokonce pokusil soudní cestou docílit stažení filmu z oběhu. Teprve po Dreiserově smrti se tvůrci pokusili o novou verzi. Zpracování režírované uznávaným Georgem Stevensem se však v řadě ohledů od předlohy odklonilo, což nakonec divákům signalizoval i pozměněný název. Ve skandálním příběhu milostného trojúhelníku a touhy po společenském vzestupu si zahráli představitelé nejmladší generace Montgomery Clift, Shelley Winters a Elizabeth Taylor, která zde dokonala proměnu z dětské (respektive adolescentní) herečky ve smyslný sex symbol. Film získal šest Oscarů, ale v hlavní kategorii prohrál s Američanem v Paříži (1951). (Noir Film Festival)
Čas by v tomhle idylickém městečku kdesi na jihu Francie dál běžel svým líně pomalým tempem, nebýt všetečného Blaireaua. Kam přijde, tam se něco semele! Však je také místním radním už dlouho trnem v oku. Navíc má jednu zpropadenou vášeň: pytlačí v okolních lesích a zvěří zásobuje zdejší restaurace i leckteré domácnosti. Když je obecní četník při noční obchůzce revíru napaden neznámým útočníkem, v podezření je právě Blaireau, a skončí za mřížemi. I tady se však cítí jako doma, protože ředitel věznice je vášnivý nimrod, se kterým dokonce tajně v noci vyráží na lov. Život v městečku zatím prochází zvláštní proměnou: čas jako by se tu dočista zastavil a jídelní lístky restaurací zejí prázdnotou. Když se nakonec najde pravý viník nočního přepadení, všichni doufají, že po návratu Blaireaua z vězení město konečně ožije a vše bude jako dřív.
V podsvětí Melbourne zuří tvrdý boj s nevypočitatelnou policií. Lupič a výtržník Pope Cody je v hledáčku mužů zákona, kteří by jej nejraději viděli mrtvého. Stojí za ním však jeho rodinný klan. Svou roli zde má pomsta za smrt matky a především závislost synovce ‚J‘, který se vrací domů a propadá osudové hře zločinu a drog. Sugestivní psychologický thriller debutujícího Australana Davida Michôda je fascinující studií rozkladu kriminálnické rodiny, strhávající s sebou do propasti celé své okolí.