Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.
Chicago 1936. Johnny Hooker se drží nad vodou drobnými podvody. Pak ale s parťákem Lutherem narazí na nepravého člověka, který patří k mužům jednoho z největších a nejmocnějších gangsterů Lonnegana. Jeho lidé Luthera zabijí. Johny přísahá pomstu a dá se dohromady s falešným hráčem pokeru, starým lišákem Henrym Gondorffem. Naplánují rafinované přepadení, jehož smyslem je definitivně Lonnegana zlikvidovat…
Malé přímořské městečko 30. let minulého století je obrazem Felliniho rodného Rimini. Ve volném toku vzpomínek a asociací se režisér v jednotlivých epizodách vrací do dob svého dětství a dospívání. Po velkorysém obrazu slavného a velkého města ve filmu Roma, který natočil o rok dříve, se v Amarcordu vrací do důvěrnějšího prostředí malého městečka zalidněného ve své jedinečnosti a bizarnosti nezapomenutelnými postavami. Hrdina filmu Titta nám představuje na pozadí čtyř ročních období svůj malý svět – svéráznou rodinu v čele s otcem a jeho odbojným přístupem k fašistickému režimu, bláznivého strýce Tea, spolužáky z gymnázia, kadeřnici Gradiscu (Štěstíčko) i převyvinutou trafikantku.
V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace.
Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Filmový příběh se odehrává v roce 1931. Tři malé míšenky, byly uneseny z domova, aby je ve sběrném táboře připravili pro život mezi „bílými“. Statečná Molly se ale rozhodne této budoucnosti vzepřít a společně s Daisy z tábora utečou. Vydají se na nebezpečnou cestu dlouhou 1500 mil, s domorodým stopařem ve službách státu v patách a jen s malou nadějí na přežití před sebou...
Příběh King Konga filmoví fanoušci důvěrně znají z několika filmových zpracování. Petera Jacksona nejvíce ovlivnila slavná verze z roku 1933. Ostatně do třicátých let minulého století situoval i svého King Konga. "Původní film samozřejmě zůstane nedostižný. My se mu s naším remakem můžeme maximálně přiblížit. Má ale tak úžasný příběh, že jsem se rozhodl znovu vstoupit do stejné řeky. S moderními prostředky to navíc nepostrádá smysl," říká režisér. Ten například znovu využil služeb herce Andyho Serkise, jenž pomocí technologie motion capture skvěle předehrával počítačového Gluma v PÁNOVI PRSTENŮ. V King Kongovi se stal Serkis dokonce předobrazem pro titulního hrdinu. "S využitím nejnovějších technologií jsme mohli prakticky cokoliv. Představte si ty nejúžasnější sekvence příběhu - King Kong bojující s dinosaury, King Kong šplhající s Anne po Empire State Building, a to všechno bude naprosto realistické," rozplývá se Jackson
Přestože se tenhle příběh odehrál před bezmála osmdesáti lety, je až nebezpečně aktuální. Vypráví o muži, který měl obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchal ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kdo zavinili hospodářskou krizi. V přepadených bankách se choval jako jeho oblíbení filmoví hrdinové. K cizím penězům se navíc obvykle nedostával hrubým násilím, ale díky originálním nápadům realizovaným s neobvyklou drzostí. Z policejních pastí unikal zázrakem, a když už sklaply, nepředstavovaly pro něj problém ani mříže vězeňské cely. Úspěšné tažení Dillingerovy bandy americkými bankami a postupně se utahující policejní smyčka na hrdlech jejích členů sice dominuje, ale vedle toho sledujete i Dillingerův intimní příběh, který je skoro stejně zajímavý jako jeho zločinecké eskapády, nebo válku o veřejné mínění, již lupič úspěšně svádí s etablující se FBI, která chce na jeho dopadení postavit smysl své existence.
Skandální rozhlasový moderátor a rebel Howard Stern šokuje své posluchače i nadřízené svým neobvyklým vulgárním stylem, když se nebaví zcela otevřeně a bez zábran ani o těch nejpopulárnějších tématech. Najdete stejnou odvahu i při dalším odvážném kroku svého života, když musí přejít z rozhlasového vysílání na obrazovce televize?
Eddie Murphy a Richard Pryor svádějí nerovný boj s mafií. Kriminální laděný film, odehrávající se v nočních Harlemská klubech. Vlastnit známou restauraci, hernu či bar - to je sen nejednoho podnikavého muže. Sugar Ray (Richard Pryor) měl to velké štěstí, že si v rodném černošském městečku Harlem otevřel vlastní podnik. Zde si žil léta spokojeně se svým adoptivním synem Quick. Jednoho dne začne mít o jeho úspěšné ilegální kasino zájem gangster Bugsy Calhoune, který se vůbec netají tím, že na jeho získání použije jakékoliv prostředky. Střízlivě uvažující Ray s Quick (Eddie Murphy) a partou zaměstnanců vymyslí plán, jak Calhouna přelstít a zároveň vyváznout se zdravou kůží.