Julinka žije u svého strýce, majitele útulné vinárny a obchodu, pana Kubašty. Kubašta dbá o přísnou Julinčinu výchovu a tak musí dívka svoji lásku k Láďovi Kosteckému tajit. Doktor Kosejk, častý host ve vinárně, se snaží Julince pomoci a Kubašta po jeho domluvě nakonec souhlasí s Julinčinou svatbou. Julinka se po svatbě odstěhuje a Kubašta zůstává sám. Doktor Kosejk mu doporučí jako hospodyni paní Věru Náhlovskou. Věra si zpočátku vede dobře. Stárnoucí Kubašta podlehne jejímu kouzlu natolik, že ochladne i jeho pěstounská láska k Julince...
Mrzout je muž z minulosti. Ví, že lépe už bylo a nebude. Před vším moderním se zavírá, protože pro něj svět skončil rokem 1953. Z ulity ho vyžene až bolestivý úraz. Nutnost navštívit fyzioterapii v Helsinkách znamená pro starého muže celou řadu nepříjemných epizod – třeba jízdu autem, které řídí žena, nebo setkání se svým synem, ke kterému nikdy neměl příliš blízko. Mrzouta zkrátka čeká jeden velký mrzutý víkend. A jako obvykle se postará o to, aby bylo horko i všem ostatním.
Gösta Berling se jmenuje z církve vyobcovaný kněz, pro nějž mají ženy slabost. On však nezná jiné pohnutky a cíle než své vlastní a své příznivkyně z nejvyšších společenských kruhů skandalizuje a ničí. První polovina snímku se věnuje expozici a představení jednotlivých charakterů, druhá část se honosí dramaticky vypjatými sekvencemi, jako je např. útěk milenců v saních přes zamrzlé jezero před smečkou vlků. Obrazovou lyriku podtrhuje umělecká práce se světlem, nejpatrnější snad ve scénách se začínající
Pravdivý příběh britského zločince Johna MC VICARA. Skutečný a neuvěřitelný příběh Johna MC VOCARA - muže, jenž se postavil vězeňskému systému a odmítl se vzdát. Roger Daltrey předvádí přesvědčivý portrét MC VICARA ve filmu, který vás možná šokuje svým realistickým ztvárněním násilí a drsné brutality. Film MC VICAR byl natočen podle pravdivého příběhu britského zločince Johna MC VICARA. Zaujme vás autentičnost, s jakou líčí reálný obraz života v britském vězení a nečekaným rozuzlením, které vrcholí MC VICAROVOU rehabilitací.. Na scénáři se spolu s režisérem podílel také John MC VICAR, podle jehož autobiografie byl snímek natočen.
V roce 1957 se v San Franciscu ocitl básník a knihkupec Lawrence Ferlinghetti před soudem kvůli údajné obscénnosti básně Allena Ginsberga (1927–1997) Kvílení, kterou vydal. Snímek uznávaných dokumentaristů, debutujících v hrané tvorbě, Roba Epsteina a Jeffreyho Friedmana, Kvílení popisuje tento proces (na základě protokolů), ale také Ginsbergův komentář při fiktivním novinářském rozhovoru s jeho vzpomínkami a s názory na tvorbu, tvůrčí a sexuální svobodu, a také samotnou báseň jednak recitovanou autorem (James Franco) při prvním čtení v Six Gallery v roce 1955 a zejména v animované podobě, zdůrazňující v proměnlivém výtvarném výrazu její až halucinogenní charakter. Scénář důsledně čerpá z dobových dokumentů a obraz doplňují archivní záběry a fotografie i výborná hudba Cartera Burwella a písňový soundtrack.
Elena Kodymová, modistka, dcera holiče z pražského předměstí, měla vážnou známost s Jiřím Kristenem, synem statkářky v Dubinkách. Proti jejich sňatku byla však matka Jiřího, paní Kristenová - žena, která lpěla na tradicích rodu a chtěla rozhodovati o osudu svých synů přes to, že měla smutné zkušenosti, neboť obě manželství jejího staršího syna Viléma byla nešťastná. Když však Jiří setrval na svém sňatku s Elenou, zaujala paní Kristenová takové stanovisko, že Jiří musel Dubinky opustit. Rozrušen, odjížděl z domova...
Skutečný příběh malého chlapce, který byl za války rozhodnutím soudu na žádost otce odebrán z péče babičky a jeho výchova svěřena německým úřadům. Výchovou se rozumí poněmčování. Metody, které zde byly používány, ani vzdáleně nepřipomínaly svůj vznešený název. Nelidské zacházení a psychické i fyzické strádání poznamenalo i Mirka.