Dva nezaměstnaní herci - úzkostný, nešťastný Marwood a jeho jízlivý přítel-alkoholik Withnail - tráví své dny cestou mezi jejich chátrajícím bytem, úřadem pro nezaměstnané a hospodou. Když „omylem“ vyrazí na dovolenou do okázalého venkovského domu homosexuálního strýce Withnaila Montyho, setkají se s nepříjemnou stránkou anglického venkova: nudou, děsivými místními obyvateli a přívalovým deštěm.
Sam nemůže zapomenout na den, kdy byl zbit ve škole třídním rváčem Georgem. Ani jeho starší bratr Rocky nechce, aby zapomněl. Společně se svými nejlepšími kamarády Rocky naplánuje pro George nevinný vtípek s lekcí pokory. Plán se však tragicky zvrtne a všichni musí projít skutečnou lekcí o nesení odpovědnosti za své činy. Snímek o přátelství, toleranci a odpuštění.
New York, 1937. Teenager najatý na účinkování v inscenaci Julia Caesara Orsona Wellese se začne zajímat o asistentku produkce, která se snaží o kariéru.
Slíbil jí, že z ní udělá hvězdu, jakou vždy chtěla být. Svůj slib splnil beze zbytku. Zaujala ho okamžitě, jakmile poprvé přišla do jeho ateliéru v bývalé továrně na klobouky. Díky své neobyčejné kráse a nepřehlédnutelnému charismatu, se mladá Edie Sedgwick stala takřka přes noc ikonou pro tisíce lidí. V polovině šedesátých let plnila titulní stránky prestižních módních časopisů, plátna kin a byla samozřejmě také ozdobou snad všech večírků. Konec její kariéry i života přišel ale stejně rychle a brzy, jako její závratný vstup do světel reflektorů. Ocitla se ve společnosti nejhorší spodiny. Věčně opilá, věčně zfetovaná, věčně bez peněz. Nedokázala se o sebe postarat a všichni se k ní obrátili zády. Přestože zemřela v pouhých 28ti letech, svět na ni nezapomněl. Nejméně dvě písně Boba Dylana jsou prý právě o ní, skupina The Cult pro ni také složila píseň a ve videoklipu dokonce použili originální Ediiny fotografie...
Sedmnáctiletý Jakob žije se svým otcem a dědečkem v jednom malém bytě ve Vídni. Aby si vydělal nějaké peníze na studium, pracuje jako pomocná síla na jatkách, kde je zaměstnaný i jeho otec. Jakob bojuje s úzkostnou poruchou, která mu čím dál tím více komplikuje život. Jednou v noci pozná na erotickém video chatu šestadvacetiletého umělce Kristjana. Aniž by se ve skutečnosti potkali, začne mezi nimi vznikat virtuální přátelství. Teprve až po těžké ráně osudu sebere Jakob všechnu odvahu a vydá se na cestu do „Nevrlandu“, aby zahojil všechny rány ve své duš
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí… Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).