Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho. Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho synem zůstanou jen dva muži. Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá…
Než si začal říkat Rango a vybájil si spoustu mýtů o svých hrdinských kouscích, obýval chameleon v havajské košili prostorné terárium. Nic mu v něm nechybělo, snad kromě trochy akce. Té si začne naplno užívat, když se nešťastnou náhodou ocitne uprostřed vyprahlé pouště, kde si na něm málem pochutná hladový jestřáb. A aby napětí nebylo málo, jeho další kroky vedou do města jménem Prach, v němž visí obyvatelům kolty proklatě nízko. Ve zdejší nálevně si chameleón vymyslí jméno Rango a pár hrdinských historek, čehož vzápětí lituje...
Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků. Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962). Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci.
Jack Flagg (Bryan Russell) se rozhodne obnovit čest své rodiny v Bostonu a vyráží tajně na lodi do Kalifornie. Přidává se tak k hledačům zlata v éře Zlaté horečky. Jeho sestra Arabella (Suzanne Pleshette) a sluha Griffin (Roddy McDowall) se vydávají ho hledat. Zažívají velká dobrodružství, napětí i lásku, která vede k záchraně cti rodiny.
Příběh zkušeného lovce kožešin, jehož indiáni z kmene Kiowů připraví o úlovky výměnou za zajatce, o něhož vůbec nestál. Pro svůj třetí celovečerní film si režisér Sydney Pollack zvolil westernový žánr a do hlavní role trapera Joa Basse obsadil Burta Lancastera. Joe má po úspěšné lovecké sezoně namířeno do obchodní stanice, aby zde vše prodal, na cestě územím Kiowů jej však přepadnou indiáni a přinutí jej vyměnit všechny kožešiny za otroka Josepha (Ossie Davis). Joe i Joseph se okamžitě vydávají za indiány, aby kožešiny získali zpět, s indiány se ale setkává také Jim Howie (Telly Savalas), a ten si nejen veškeré kožešiny přivlastní, ale navíc Joeovi ukradne také otroka Josepha. Howie pak se svou milenkou Kate (Shelley Winters) směřuje do Mexika, což se Josephovi zamlouvá, protože otroctví je tam zakázáno. V patách však mají indiány, kteří chtějí zpět ukradené kožešiny.
Zloděje koní Henryho Moona (Jack Nicholson), jemuž hrozí v zapadlém městečku na Divokém západě šibenice, před jistou smrtí zachrání Julia Tatová (Mary Steenburgenová), která souhlasí se sňatkem. Moon zneužije zdejšího zákona, který zakazuje popravu ženatých mužů, a vydává se s Julií na její ranč. Celou dobu ovšem počítá s tím, že při první příležitosti zmizí. Julia však trvá na tom, aby dodržel svou část dohody a dokončil práci na ranči. Zároveň ale nemá v úmyslu naplnit jejich svazek, což natěšeného Moona dohání k šílenství. Zatímco má plné ruce práce v Juliině zlatém dole, jeho starý gang se chystá připravit manžele o zlato, které teď mají na dosah.
Ve 30. letech 20. století byl mladý Indián jménem Archie Sivá sova lovcem. Po setkání s krásnou Indiánkou zjistil, že bezohlední bílí lovci kožešin se svými moderními zbraněmi ničí jeho domov a rozhodl se je zastavit. Ze Sivé sovy se stal nejslavnější Indián své doby, bojovník za záchranu přírody před civilizací, kterého jeho cesta nakonec zavedla až před anglického krále do Buckinghamského paláce.
Při pátrání po neteři starého přítele nalézá Rod Drew ve srubu ztraceném uprostřed kanadské divočiny ostatky neznámého zlatokopa. Ten ještě dnes v ruce drží mapu svého naleziště. Rod chce cenný plánek uložit do trezoru v blízkém Wabinoshi, avšak neunikne pozornosti místních banditů, kteří jsou mu pak neustále v patách. Když konečně objeví zlatý důl, nalezne v něm kromě pokladu i zažloutlé fotografie neznámé dívky. Je to ona, po jejíchž stopách se vydal ... ?