Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...
Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.
Ve velkém osamělém domě se připravuje oslava. Helger Klingenfeldt, patriarcha rodiny, slaví 60. narozeniny. Pomalu se začínají scházet hosté. Přátelé, příbuzní a samozřejmě oslavencovi nejbližší: manželka Elsa a tři dospělí potomci – Christian, Michael a Helena. Vše je připraveno, hosté usedají ke stolu. Nikdo netuší, co bude následovat, když Christian povstane, aby se ujal slova. Brzy všichni pochopí, že na tento večer a tuto noc nikdy nezapomenou.
Alkoholik Brick býval dříve profesionálním hráčem fotbalu. Dnes utápí své dny v alkoholu a odmítá lásku i pomoc své ženy Maggie. V den otcových narozenin dojde mezi ním a jeho bratrem k roztržce. Pak ale vyjde najevo, že jejich otec je vážně nemocný a umírá na rakovinu.
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery, herectví a zvuku dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé.
Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.
Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Píše se rok 1999. Bývalý policista Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků na kterých jsou přímo z mozkové kůry nahrané vzpomínky, zážitky a pocity. Jednoho dne se k němu dostává takový disk, na kterém je nahrán zážitek vraha prostitutky. Lenny zavražděnou osobně znal a proto se rozhodne vraha vypátrat. Dostává se však stále hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit?
Presbyteriánský reverend Maclean z Montany učil své syny Normana a Paula vnímat krásu horské přírody, která je obklopovala. Vliv svérázných otcovských výchovných metod poznamenal každého z bratrů jiným způsobem. Oba však měli od dětství společný zájem – rybaření. Když se Norman po letech vrátil ze studií, z jeho mladšího bratra se stal novinář v místním tisku. Rodina tušila, že Paul propadl hazardním hrám a že se pohybuje v nebezpečném prostředí. Norman se zamiloval do dívky jménem Jessie. Halasná atmosféra v dívčině rodině se značně lišila od prostředí, v němž Norman dosud žil. Po přechodných nedorozuměních se oba mladí lidé rozhodnou pro společný život v Chicagu, kde má Norman působit jako vysokoškolský profesor. Před svým odjezdem Norman strávil s otcem a Paulem krásný den na rybách. Nikdo netušil, že zanedlouho bude Paul zabit... To starý muž při samotářském rybolovu vzpomíná na všechny své blízské a na události, které se odehrály už tak dávno.
Amerika 1959. Do menšího městečka v Nevadě přijíždí za účelem rozvodu svého dávno vyhaslého manželství Vivian Bell, elegantní distinguovaná profesorka anglické literatury na Columbia University v New Yorku. Ubytuje se na ranči za městem, kde potká divokou temperamentní Cay, pracující v místním kasinu. Cay je lesbička, která se již vnitřně srovnala s faktem, že jejím životním partnerem nebude muž, nýbrž žena. Obě ženy se spřátelí a postupně mezi nimi vznikne milostný vztah. Cay má o svých citech k Vivian poměrně brzy jasno. Konzervativní Vivian, do té doby žijící v heterosexuálním svazku, se však myšlence, že by mohla být sexuálně přitahována k ženě, brání zuby nehty.
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...
Frank Farmer má rád věci pod kontrolou. Konečně, jako bývalý agent tajné služby chránil dva prezidenty a mnoho dalších významných osob. Jeho povolání profesionálního osobního strážce jej nutí mít přehled o každém detailu své činnosti. Nesmí dát protivníkovi žádnou šanci. Své úkoly plní přesně a bez problémů. Až do chvíle, kdy se setkává s Rachel Marronovou. Rachel je superhvězda populární hudby a její kariéra neustále stoupá. S popularitou přicházejí věci obvyklé – manažer, novináři, spousta nových známých – i věci méně zvyklé, jichž se bojí každý slavný člověk - nevyzpytatelní fanouškové. Od jednoho z nich začíná Rachel dostávat bláznivé dopisy s poněkud nebezpečným podtónem. Musí se postarat o svou bezpečnost. Rachel chce osobního strážce – a nejlepší je Frank Farmer. Tak se setkají dva špičkoví profesionálové. Oba očekávají, že budou vůdčí osobností tohoto vztahu. Neočekávají, že se do sebe zamilují...
Příběh, vzniklý na námět zpěváka skupiny U2 Bona Voxe, se točí kolem vraždy syna multimilionáře v zaplivaném hotelu v centru Los Angeles. Vyšetřováním zločinu je pověřen drsňák z FBI, detektiv Skinner. Vyprávění je obestřeno snově magickou atmosférou nezaměnitelného místa, zaplněného řadou neuchopitelných postav. Jde o další z řady portrétů odvrácené strany „amerického snu", tentokráte zachycený citlivě poetickým viděním Evropana Wima Wenderse. Pro jakoby nedořečený děj zvolil režisér žánrový mix, kombinující a pokrouceným černým humorem.