Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem...(oficiální text distributora)
Patnáctiletá Ferris a stejně stará Angel se setkají na letním táboře, kde dostanou sousední palandy v jedné chatce. Obě dívky, které zdánlivě tvoří naprosté protiklady, se už na první pohled nenávidí - romantická a vzdělaná Ferris je z bohaté, privilegované rodiny, zatímco protřelá Angel, která kouří jednu cigaretu za druhou a zná život na ulici, pochází ze zcela odlišných poměrů. Jedno ale mají společné: obě jsou jako jediné ze svých vrstevnic v chatce ještě panny. Díky nátlaku ostatních spolubydlících, zvláště pak agresivní Cinder, obě dívky uzavřou sázku o to, která z nich přijde o panenství jako první.
Když slavná fotografka Christina Eamesová nečekaně zemře, zanechá svou odcizenou dceru Mae zraněnou, rozzlobenou a plnou otázek. Když Mae najde fotografii schovanou v bezpečnostní schránce, brzy začne pátrat po matčině raném životě - a její pátrání ji přivede k nečekanému románku se začínajícím novinářem.
B-GIRL je moderní příběh o vzpouře proti nepřízni osudu. Nadanou newyorskou tanečnici okolnosti donutí hledat svoji vnitřní sílu v tom, co dokonale ovládá – v breakdance. Ve filmu plném tanečních kreací zazářily přední osobnosti breakdancové scény jako Jules „Lady Jules“ Urich (členka „Beat Freaks“, účastnice soutěže MTV America’s Best Dance Crew; Nakládačka, Set Up 2) nebo Ivan „Flipz“ Velez (Divoký Stomp, Honey, Nakládačka, Rebelka) a řada vynikajících jmen současného mužského breakdance: FleaRock, Legacy, Remedy, Steelo a další.
Píše se rok 1956. Sylvia Plathová studuje na prestižní anglické univerzitě v Cambridgi a píše své první literární pokusy. Potkává zde básníka Teda Hughese a zrodí se osudová láska, která Sylvii provází celý život. I Ted zprvu silně podléhá romantickému vztahu s ženou, která rozumí jeho práci a obdivuje ji, ale po sňatku se leccos změní. Sylvia chce odejít za matkou do Spojených států, Ted dává přednost životu v Anglii, a navíc se vrací ke svým staromládeneckým návykům. Psychicky nevyrovnaná Sylvia nedokáže nevěry milovaného muže přijmout, ale zároveň ho do nich vhání. Útěchu hledá v poezii a ve vlastní tvorbě, píše sbírku Ariel, která dnes patří ve Velké Británii k nejčtenějším, ale sen o štěstí se rozplývá...
Emigrantům se v cizině málokdy daří dobře, a proto se často vracívají do vlasti. Aspoň to tvrdí film Pytláci. Jenže dlouhé roky odloučení i odlišné zkušenosti zaviňují odcizení, navrátilci si přestávají rozumět i se svými nejbližšími. Přesně to postihne hlavního hrdinu, jenž nedokáže porozumět změnám, kterými prošla česká vesnice. Ani se synem, ani s manželkou nenalezne společnou řeč. Přestože režisér Hynek Bočan vsadil na expresivní zobrazení, základním problémem příběhu zůstává jeho neživotnost.
Parta mladých lidí se vrací ze Slap do Prahy. Jen malíř Michal chce ještě malovat a zůstane na chatě. Útočiště u něho hledá neznámá mladá žena. Je to Eva, dcera přednosty oční kliniky Hostovského, která se toho dne ráno z donucení provdala za otcova asistenta MUDr. Moravce, ale nakonec před nemilovaným manželem uprchla. Michal ji nechá u sebe odpočinout. Eva se vrací k otci, ale po hádce odejde i z domova...