Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.
Film, který nejlépe dokazuje všestrannost hvězdného Charlieho Chaplina – v roli herce, představitele sentimentálních postav, divokého klauna, tanečníka, atleta, milovníka, tragéda, blázna. To vše je obsaženo v prostém příběhu o tulákovi, který se zamiluje do slepé květinářky...
V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje...
Profesor Manfeldt vědecky dokázal, že je možné dostat se na Měsíc, na kterém jsou ohromné zásoby zlata. Inženýr Helius (Willy Fritsch), který jediný souhlasí s jeho hypotézou, začne pracovat na projektu cesty spolu s přítelem Windeggerem (Gustav von Wangenheim) a mladou astronautkou Frídou (Gerda Maurus).
Erik je hrůzně znetvořený muž žijící v podzemních katakombách pod budovou Pařížské opery. Je to člověk, který je kvůli své šerednosti velmi nešťastný a touží po prosté lidské lásce. Jednou při sledování operního představení spatří krásnou primadonu Christinu, zamiluje se do ní a posléze ji unese do svého podzemního království. Začíná nemilosrdný hon na tajemného fantoma...
Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Dr. Henry Jekyll je inteligentní a pracovitý, ale zároveň upjatý a své práci oddaný vědec. Když ho jeho přítel sir George Carew vezme na představení, kde vystupuje smyslná slečna Gina, rozhodne se oblouzněný Jekyll, že od sebe oddělí dobré a špatné stránky člověka. Jeho snahy jsou úspěšné, a tak vzniká jeho zlé alter ego – pan Hyde. Když se doktor nekontrolovatelně mění z Jekylla na Hydea, hrozí nebezpečí.