Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Kriminální drama Skrytá identita je zasazeno do Bostonu, kde státní policie vede válku s organizovaným zločinem. Tajný policista Billy Costigan je pověřen úkolem infiltrovat zločineckou síť, které předsedá boss Costello. Billy si brzy získá Costellovu důvěru, jenže je tu také Colin Sullivan, který pro změnu infiltroval policejní složky, aby tam získával pro zločinecký syndikát cenné informace. Sullivan stoupá po kariérním žebříčku a stává se významným členem Jednotky pro zvláštní vyšetřování. Životy obou mužů jsou hluboce ovlivněny prostředím, ve kterém se pohybují. Časem však vyjde najevo, že v systému je ještě hráč, který hraje na obě strany. Billyho i Colinova existence je rázem ohrožena a vystavena nepřátelské straně a oba muži musí vyvinout maximální úsilí, aby jejich identity nebyly odhaleny a oni zachránili svůj protějšek. A tím i sebe.
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...
Alabama třicátých let je rozdělena rasovou nenávistí na bílých a černých. Hladinu rozvíří zpráva o znásilnění bílého dívky. Z brutálního činu obviní černocha a proces má být výstrahou. Obhajoby se ujal bílý advokát Finch. Má nezvratné důkazy o nevině svého klienta, to se však nehodí do plánu rozvášněného davu.
Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.
Příběh začíná v polovině šedesátých let minulého století v newyorské vykřičené čtvrti Clinton, které ale nikdo neřekne jinak než Hell's Kitchen. Právě zde žila skupinka kluků, kamarádů, kteří se rádi poflakovali po ulicích a vymýšleli lotroviny, sice často kolidující se zákonem, ale v podstatě nevinné a dětské. Jednoho dne se jim však hloupý žertík vymknul z rukou a krádež párkařského vozu nakonec skončila nechtěnou smrtí. A v tu chvíli pro chlapce začala noční můra. Dostali se totiž do nápravného ústavu pro mladistvé, jemuž vládli tvrdou a sadistickou rukou dozorci vedení nejkrutějším bachařem Nokesem. A ten jim udělal ze života peklo. Peklo, na které se nedá zapomenout. Peklo, jehož doživotní následky jde smazat pouze pomstou. A proto také o mnoho let později dochází mezi bývalými přáteli, k tajné dohodě, jejímž cílem je právě rafinovaná a zničující vendeta.
Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...
Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.
Slavné kriminální drama režiséra Williama Friedkina bylo v roce 1971 oceněno pěti Oscary včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší mužský herecký výkon. Snímek navíc dokázal upoutat nejširší spektrum diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější snímky roku. Příběh snímku je přitom poměrně prostý, vychází ovšem ze skutečných zážitků policejních protidrogových vyšetřovatelů. Newyorští detektivové Jimmy Doyle a Buddy Russo se pohybují v terénu drsných brooklynských ulic a snaží se rozkrýt gang drogových překupníků. Během vyšetřování pochybných drogových kšeftů se dostanou na stopu velké dodávky heroinu, kterou chystá jeden z největších francouzských překupníků drog v podobě elegantního zločince Alaina Charniera. Začíná zběsilé policejní pronásledování a neúprosná snaha o dopadení mezinárodního drogového gangu.
Když Frank Carter zemřel, vydal se jeho bratr Jack (Michael Caine) zpátky domů do Newcastlu na jeho pohřeb. Ve starém známém nepřátelském prostředí malých místních gangsterů se londýnský bouchač snaží zjistit, co se vlastně Frankovi stalo, protože historce o opilosti nevěří. Frank totiž nikdy nepil. Jenže zločinci si nenechají nic líbit, tím míň ztrátu důvěry.
Tento film je založen na skutečné události a je o skupince mladých hackerů z Hannoveru (Německo). Koncem 90. let osiřelý Karl Koch investoval své dědictví do koupě bytu a počítače. Jako první věc kterou udělal bylo napojení na bulletin boardy kvůli diskuzi ohledně konspirační teorie z jeho oblíbené novely od R.A. Willsona "Illuminatus", ale zanedlouho se spolu se svým kamarádem Davidem začal nabourávat do vládních a vojenských systémů. Pepe, Karlův dřívější kriminální kamarád přišel na to, že z nabourávání počítačů může být veliký zisk, takže odcestoval do východního Berlína a snaží se kontaktovat KGB.
Osaka, Japonsko. Polda ztrácející nervy. Chystané spiknutí. Zabiják na útěku. Nick Conklin a Charlie Vincent jsou cizinci v neznámé zemi. Poldové z New York City v Japonsku pronásledují Sata - uprchlého vraha a člena Yakuzy (japonské mafie).
Pohodlný život středoškolského učitele Sama Lombarda se zhroutí ve chvíli, kdy ho přitažlivá studentka Kelly obviní ze znásilnění. Samův výstřední právník naštěstí obvinění vyvrátí s pomocí bývalé studentky Suzie a vzápětí vymůže na bohaté matce Kelly sedm milionů dolarů odškodného. Detektiv Ray z mravnostní policie ovšem považuje celý případ za rafinované spiknutí a proti vůli nadřízených se pouští do vyšetřování, které záhy přináší řadu dramatických a zcela nečekaných překvapení. Ano, vzájemné vztahy Sama a jeho dvou studentek lze skutečně nejvýstižněji označit výrazem švédská trojka. Ale to, co je nesmírně vzrušující při sexu, se naprosto nehodí pro dělení odškodného. Někdo musí z kola ven.
Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy.
Na jednom z newyorských dálničních obchvatů se v ranních hodinách, kdy každý spěchá za svými povinnostmi, srazí dvě auta. Zdánlivě se vlastně nic nestalo, jen jedno auto zůstalo nepojízdné. Ale pro oba řidiče má jejich náhodné setkání nedozírné následky. Tím jedním je úspěšný mladý advokát Gavin Banek (Ben Affleck Nejhorší obavy, Pearl Harbor ad.), který zmeškal klíčové stání a omylem našel klíč k nekalým praktikám v rodinné firmě, druhým Doyle Gipson (Samuel L. Jackson Shaft, Vyvolený ad.), nešťastný otec, který se opozdil k rozvodovému řízení a zřejmě ztratil ženu i své děti, přestože by s nimi chtěl být každou minutu. Banek a Gipson jsou naprosto odlišní muži. První mladý, toužící za každou cenu po penězích, úspěchu a vysokém společenském postavení, druhý stárnoucí, který už se jen zoufale brání, aby se neocitl až na samém dně.Drobná autonehoda, která je svedla na okamžik dohromady, je ve svých nečekaných důsledcích staví proti sobě.
Francouzský zlodějský gang vedený zkušeným Danielem Forayem zpacká svou poslední krádež. Aby si vylepšili pověst, odlétají na pokyn svého bosse do Chicaga. Čeká je nebezpečný kousek: vyloupit dům vlivného obchodníka. Omylem ale vykradou dům samotného šéfa chicagského podsvětí Franka Zammetiho. Do riskantní hry se navíc připlete i vlivný pouliční gang, jehož vůdce si proti sobě Francouzi také popudili - a poslední slovo ještě neřekli ani proslulí strážci americké spravedlnosti: FBI a chicagská policie.