Studie manželského soužití velmi skromně žijícího páru. Peníze na nutné výdaje škudlivá manželka přesně rozděluje do plechovek k tomu určených a manželovi počítá i cigarety. A pak manželé dostanou dopis od údajného prastrýce, o němž nikdy neslyšeli. Ten jim slibuje, že po jeho smrti zdědí třicet tisíc dolarů. Manželé si předplatí místní deník, aby se z něj dozvěděli zprávu o strýcově smrti, neboť kontaktovat přímo strýce by bylo netaktní. A začínají počítat. Podnikavá manželka ví přesně, kam peníze investovat a jak je budou rozmnožovat. A léta s imaginárními investicemi ubíhají…
Alma je vědkyně ve slavném Pergamonském muzeu v Berlíně. Aby získala pro svou práci finanční prostředky na výzkum, je přesvědčena, aby se zúčastnila mimořádného experimentu. Po dobu tří týdnů musí žít s humanoidním robotem, který se přizpůsobí jejímu charakteru a potřebám, tedy umělá inteligence navrhnutá tak, aby byl dokonalým životním partnerem. Alma se setkává s Tomem, strojem v lidské podobě, vytvořeném pouze proto, aby byla šťastná.
V éře nastupujícího nacismu v Německu se u divého muže, vystavovaného v cirkusu pro pobavení publika, zjistí jeho původ - a ukáže se, že se jedná o dědice velkého majetku. Nový vlastník se jednak musí učit společenskému chování, jednak vzdorovat úkladům těch, kteří se jeho jmění sami rádi zmocnili.
Jaroslav Hašek promítá v jarmareční boudě někdy kolem roku 1900 čtyři filmové příběhy. Po dobových reklamních diapositivech a „žurnálu' uvidíme „první část sensačního, vzorného, parfosního, salonního programu - snímek ze života dítek školou povinných, pořízený za velmi obtížných okolností". Děj tohoto snímku se totiž odehrává z malé části ve školní třídě a z valné části pak na gymnasijním záchodku, kam se primán Chocholka uchýlil před latinskou komposicí. „Vzorné rodinné štěstí" je druhým filmem, který zavede diváka do rodiny magistrátního úředníka Honzátka, v níž došlo k mnoha bouřlivým scénám, když se křeček, opatřený Honzátkem ml., nastěhoval do kanape - svatebního daru sestry Emy. Stejně překvapující jsou i další dvě povídky, z nichž jedna vypraví o „otci chudých", majiteli firmy na nedobytné pokladny a proslulém mecenáši, a druhá o osudných následcích společného výletu starého mládence pana Hanzlíčka s jeho sousedy
Praha třicátých let minulého století. Do nabité tramvaje nastupuje mladá hezká dívka. Rázem upoutá pozornost mládence, který nejen oceňuje dívčin půvab, ale hlavně se snaží nenápadně ukrást její kabelku. A tak se seznamujeme s jednou z hlavních postav filmu, s podvodníkem, kapsářem a vůbec podivnou existencí Josefem Kořínkem alias Pépim. Kromě něj je příběh zalidněn dalšími postavičkami z pražské periferie. Ve filmu pochopitelně nechybí ani rozšafný rada Vacátko a jeho nerozluční vyšetřovatelé Brůžek a Bouše. Mají smutnou povinnost – vypátrat vraha inkasisty Krále, jenž byl nalezen mrtev a jenž cestou z banky přišel o sumu, která by mohla zajímat spoustu lidí z jeho okolí...
Groteskní příběh z historie filmového podnikání. Majitel druhořadé půjčovny nabízí provozovatelům venkovských kin novinku - biblický velkofilm, který osobně sestříhal ze starých kopií.
Známá firma – kasař Jim je propuštěn na svobodu s varováním, že příště bude trest velký. On se přesto okamžitě pustí do své obvyklé činnosti – loupí v bankách. Při své cestě v jednom městě narazí na dívku Anabelu, dceru bankéře, a láska způsobí, že se chce vzdát své zločinecké dráhy. Při svatební oslavě se ale podaří malé neteři zamknout se do nejnovějšího typu trezoru, tchánova daru...
Komedie o dvou ženách a dvou manželstvích. V harlemském bytě s požárním schodištěm žije mladá žena, kterou muž bije. Ona je však šťastná, protože pak vždycky dostane od něj dáreček. Sousedka jí závidí, protože její muž je kliďas, nepromluví ani slovo, natož aby jí projevoval tímto způsobem své city. Vyvolá s ním proto scénu, která však má zcela jiné účinky, než očekávala…