Jedenáctiletá Parvana žije se svou milující rodinou v afghánském Kábulu, v roce 2001 plně ovládaném Tálibánem. Doprovází otce při jeho snahách zajistit rodinu, umí číst a psát a dokáže dokonce vyprávět starobylé příběhy, které ji naučil. Ty jí v tomto okouzlujícím snímku o lásce k rodině a ohromné statečnosti malé dívky v přísně mužském světě pomáhají vzdorovat okolní nespravedlnosti. Její otec je totiž brzy neprávem uvězněn. V chlapeckém přestrojení a za pomoci stejně maskované kamarádky se Parvana začíná o rodinu starat sama. Odmítá se přitom vzdát snu, že jednou budou všichni zase pohromadě. V pestrých sekvencích ploškové animace, kontrastujících s digitálně malovaným prostředím hlavní dějové linky, její příběh zrcadlí pohádkové vyprávění o pouti za strašidelným sloním démonem, které Parvana sdílí s bráškou Zakim a kamarádkou Shauziou.

Maloin pracuje jako noční strážce v přístavu, kde ho z pravidelného pracovního rytmu vytrhne zločin a on se stane jeho nepřímým spolupachatelem. Přestože stereotyp jeho rezignovaného žití zůstane nezměněn, do mužova života vstoupí hlodající existenciální otázky. Stojí za to, aby se jeho dcera plahočila, když může nosit kožešinový límec? Znamená mlčení opravdu vždy souhlas?

Svědectvím téměř čtvrtstoletí života Pavla Juráčka je jeho deník. Začal si jej psát soustavně od roku 1951 a od té doby tvoří nepřetržitou řadu 33 sešitů, poslední zatím známý je z roku 1974. Zejména závěrečná třetina celku, která je obsahem knižní edice Jana Lukeše z roku 2003 Pavel Juráček Deník (1959 – 1974), je dramatickým i tragickým obrazem vzestupu a pádu, vzdoru i sebedestrukce talentovaného umělce v konfliktu s dobovými uměleckými a společenskými okolnostmi. Pavel Juráček zanechal dílo svrchované literární úrovně, Martin Šulík jej převedl v hypnotický dokument o výšinách i běsech umělecké tvorby.

Alice a Celine jsou nerozlučné a sdílejí spolu všechno, od každodenní rutiny až po svá tajemství. Jejich dokonalá harmonie je narušena, když jeden z jejich synů zemře při tragické nehodě, zatímco je v Alicině péči. Celine obviňuje Alici ze smrti svého dítěte a stává se posedlou snahou ochránit přeživšího syna před jakoukoli újmou. Alice se naopak cítí provinile a je paranoidní, že Celine spřádá plány, jak jí a její rodině ublížit. Nastává napínavý souboj vůlí, v němž obě ženy propadají šílenství a násilí.

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti.

Po tři staletí strašil Sir Simon de Canterville ve svém sídle Canterville Chase a vskutku dobře se u toho bavil! Jenže jednoho krásného dne koupili dům Američani! Tahle moderní rodinka se nenechá jen tak vystrašit a staré dobré čáry na ni neplatí. Podaří se Siru Simonovi ty otravné cizáky vyhnat ze svého domu? Vydejte se s námi na strašidelný výlet do staré dobré Anglie, kde i duchové stále ještě mají úroveň.

Krátce po návštěvě manželů Beresfordových jejich teta umírá. V její pozůstalosti je i obraz jakéhosi domu u kanálu. Prudence se rozhodne najít původní majitelku obrazu, se kterou se při minulé návštěvě tety náhodně setkala. Po staré paní ale jako by se zem slehla. Snaží se tedy alespoň nalézt dům z obrazu. Dostává se tím ale do nebezpečí, neboť hledaný dům má podivné obyvatele i pověst...Další z adaptací stejnojmenného románu Agathy Christie, tentokrát s francouzským espritem.

Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama – nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí...