Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie

Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).

Před čtyřmi lety, na natáčení komedie Spikea Jonzeho V kůži Johna Malkoviche, začíná vyprávění, jehož hrdinou je scenárista Charlie Kaufman. Po úspěchu filmu nemá Charlie o pracovní nabídky nouzi: nakonec přijme adaptaci non-fiction bestselleru spisovatelky Susan Orleanové Zloděj orchidejí. Protože však jde o knihu, která se nevyznačuje klasickým přehledným příběhem, dostává se Charlie do problémů, které rychle přerůstají v mučivou tvůrčí krizi. Situaci nevylepšuje ani Charlieho dvojče Donald, které bratrovi začne fušovat do řemesla: absolvuje totiž příslušný kurz a hravě napíše scénář komerčního thrilleru o sériovém vrahovi s mnohačetnou identitou, který Hollywood okamžitě nadšeně koupí. Do rohu Charlieho tlačí i stále komplikovanější platonický vztah k autorce knihy a jejímu protagonistovi Johnu Larocheovi, takže není divu, že vznikající text se stále výrazněji odchyluje od zadání: k prosté adaptace se mění v příběh o scenáristovi v krizi a o fantómech, které ho pronásledují.

Jako většina lidí v budoucnosti, také Richard Martin koupil pro svou rodinu domácího robota. Ten jejich, nový model s označením NDR-114, dostal jméno Andrew a zpočátku nikdo netušil, jaký unikát představuje a jak moc ovlivní život celé rodiny. Na rozdíl od ostatních robotů mu to myslí, má smysl pro humor, je schopen cítit a vnímat krásu, rychle se učí a je překvapivě kreativní. Z výkonného služebníka se postupně stává miláčkem rodiny, zejména malé Amandy, která se ho zpočátku bála a neměla ho ráda.

V roce 1969 na univerzitě v Los Angeles vře nespokojenost studentů. Jeden z nich, Mark, vidí, jak policie násilně rozehnala demonstraci a zastřelila jednoho ze studentů. Mark chce střelce zabít, ale někdo ho předběhne. Mark je však hlavním podezřelým, a tak prchá na letiště, kde unese malé sportovní letadlo.

James Brown byl nespoutaný živel, jenž si vždycky dělal, co chce. Nesnesitelná frackovitost, kterou v plné kráse rozbalí hned v úvodu filmu, má hluboké kořeny v jeho minulosti. K ní se divák propracovává postupně, prostřednictvím retrospektivních střípků, které odhalují nelehké dětství v dobách hospodářské krize, odloučení od rodičů, pobyt v polepšovně a v base. James se nikde nenaučil pravidla, podle kterých společnost fungovala. I proto je permanentně porušoval. Na druhou stranu se nebál měnit zavedené pořádky, což mu pomáhalo v zásadních životních a především hudebních rozhodnutí. Film Get On Up, který si název vypůjčil od jedné z nejslavnějších Brownových písniček, je nejen silným životním příběhem, ale zároveň si ho lze užít jako hudební koncert napěchovaný jeho největšími peckami.

Bývalé spolužačky Elise, Brenda a Annie se setkávají po letech na pohřbu další přítelkyně Cynthie, která spáchala sebevraždu. Kamarádky zjistí, že je pojí společný osud: jejich manželé je ve středním věku opustili a našli si nové partnerky. Všechny tři přítelkyně dostanou dopisy od Cynthie (psala je před svou smrtí), kde je nabádá, aby držely pohromadě. Trojice se sejde v restauraci a domluví se na společném postupu vůči zrádným partnerům. Napnou veškeré síly, aby své předsevzetí dotáhly až do konce, kdy jim jde i o pomoc podobně postiženým manželkám. Svůj záměr mají hrdinky ulehčený tím, že proti nim stojí slabí muži, ovládaní hlavně chtíčem, spojeným s přicházející druhou mízou

Když se prudký a vzteklý vědec profesor George Challenger (Wallace Beery) rozhodne vystoupit v londýnské akademii s tvrzením, že dinosauři nevymřeli a ještě i dnes žijí na jakési náhorní plošině ztracené kdesi uprostřed Jižní Ameriky nedaleko Amazonky, celá vědecká obec jej roznese na kopytech. Mladý reportér Edward "Ned" Malone (Lloyd Hughes), známý lovec sir John Roxton (Lewis Stone) a "nevěřící Tomáš" profesor Summerlee (Arthur Hoyt) se společně s Challengerem vydají na cestu, která v případě úspěchu otřese základy celého civilizovaného světa. V prvním filmovém zpracování knihy Arthura Conana Doylea si zahrál i sám autor (a o pět let později zemřel, aniž věděl, že se jeho román stane jedním z nejzfilmovávanějších v lidské historii).

V roce 1872 se vsadí distingovaný Angličan Phileas Fogg (David Niven) o 20 000 liber s členy svého klubu o to, že během 80 dní vykoná cestu kolem světa. V doprovodu svého sluhy Passepartouta se vydá na cestu, jist si svým vítězstvím. V Indii zachrání život indické princezně, která se k němu připojuje. Stále je však sledován inspektorem Fixem, který jej podezřívá z přepadení banky... Nákladný film, natočen podle románu Julese Verna sklidil mnoho ocenění, mezi nimi i 5 Oskarů.

Judd Foxman se právě nachází uprostřed manželské krize, když mu zavolá jeho sestra Wendy, aby mu oznámila, že jejich otec náhle zemřel. Po pohřbu oznámí Foxmanova matka Hilary svým čtyřem dětem, že součástí poslední vůle jejich otce je přání, aby jeho děti strávili jeden týden společně pod jednou střechou. Čtyři sourozenci se proto dočasně stěhují do jejich domova z dětství.

Spolumajitel soukromé nemocnice, lékař John Dolittle s úžasem zjistí, že se mu vrátila schopnost z dětství, opět rozumí zvířecířeči. Záhy se seznámí sřadou zvířecích tvorů i s jejich problémy, a stane se roti své vůli věhlasným zvěrolékařem, vyhledávaným zvířaty domácími i divokými. Nová "praxe" mu však způsobí vážné komplikace v práci i v rodině. Díky malé dcerce Maye však nakonec pochopí, že se musí smířit se skutečností a přijmout sebe samotného jako "zvláštního" člověka: vyléčí tygra Jacoba, který chtěl spáchat sebevraždu a stane se konečně správných otcem, manželem i lékařem.

Will Stanton je obyčejný třináctiletý kluk. Žije úplně obyčejný život a řeší úplně obyčejné, i když neobyčejně tíživé, problémy. Jako většina jeho vrstevníků, i Willproblémy s holkama ve škole, se všemi svými sourozenci, který není zrovna málo, a hlavně, jak už to tak u třináctiletých kluků bývá, velký problém se svým dospíváním. Will prostě žije tak, jako většina jeho vrstevníků. To ale jen do chvíle, než se začne dít něco divného, čemu Will ne tak docela rozumí. Uprostřed zimy, v den svých narozenin, odhalí Will, že má zvláštní dar – je posledním z Dávných, nesmrtelných bytostí, jejichž posláním je chránit svět před vládou Tmy. Nejmladší rytíř světla se spolu se svými novými přáteli a ochránci vydávají na dlouhou cestu napříč staletími, aby nalezli šest vzácných kamenů, které mohou zachráínit svět před Temnoutou. Proti Willovi a jeho ochráncům ale stojí Tajemný jezdec a jeho přisluhovači. Boj o záchranu světa může začít.