Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

V centru příběhu filmu Zápisky o skandálu jsou dvě ženy, které se díky svým touhám a nečekané zradě ocitnou ve velmi vyhrocené situaci. Celý příběh je i se svými zvraty zaznamenán v deníku Barbary Covett (Judi Dench), despotické a samotářské učitelky na chátrající londýnské střední škole, která své třídě vládne železnou rukou. Žije sama s kočkou Portií, bez přátel nebo lidí, kterým by se mohla s čímkoliv svěřit. V jejím osamělém světě však dojde k zásadní změně v okamžiku, kdy se ve škole setká s novou učitelkou Shebou Hart (Cate Blanchett). Sheba se zdá být přesně tou spřízněnou duší a věrným přítelem, jakého Barbara vždycky hledala. Když se ale ukáže, že má Sheba vášnivý vztah s jedním ze svých mladých studentů (Andrew Simpson), změní se jejich vzájemné přátelství v naprostou nevraživost. Zatímco Barbara vyhrožuje, že odhalí Shebaino tajemství jejímu manželovi (Bill Nighy) i zbytku světa, začínají se dostávat do popředí její vlastní tajemství a temné posedlosti.

Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...

V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.

Obchodník Steven spekuloval na burze tak, že jedinou možností jak odvrátit konkurz, je vražda jeho bohaté manželky Emily. Na tuto vraždu si najme milence své manželky Davida, kterého Steven vydírá. Avšak plán se mu vymkne z ruky: naopak je to Steven, na koho padne podezření...

Tvrdohlavá americká dědička Izabela Archer cestuje do Anglie. Taktně odmítne pokusy o sblížení s Casparem Goodwoodem, dalším Američanem, který jí následoval a podobně odmítne také návrh slušného, rozumného anglického ctitele, Lorda Warburtona, protože chce nejprve najít svůj vlastní osud a identitu. Místo toho je svedena Gilbertem Osmondem, sběratelem umění (a žen), kterému přísluší označení „neplodný diletant“.

Uznávaný umělec Daniel žije ve své rodné vesnici na polském venkově. Je silně věřící, svůj vliv využívá k boji za zájmy místních zemědělců a sousedy se cítí přijímán. Daniel je také gay a věří, že LGBT+ komunita a katolická víra nemusí stát v opozici. Bigotnost a strach z jinakosti jsou ale mezi místními stále silně přítomné a jednoho dne vygradují v nečekanou tragédii. Šokovaný umělec chce vesnici umožnit kolektivně truchlit, dovést ji ke smíření a zajistit, aby se podobná událost nikdy neopakovala. Místní komunita se k němu ale obrátí zády a Daniel se propadá do čím dál větší samoty. Bezútěšná situace ho vyburcuje k radikálnímu a kontroverznímu uměleckému gestu, které k němu a jeho vesnici připoutá pozornost celé země.