Scénický film na motivy stejnojmenné kantáty Bohuslava Martinů, vycházející z lidového zvyku jarního čištění studánek po předešlé zimě.

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie.

Monumentální protiválečné oratorium B. Brittena z Vladislavského sálu Pražského hradu jako vzpomínka na válečné veterány a oběti... Britský skladatel Benjamin Britten napsal Válečné rekviem v roce 1962 k příležitosti obnovení válkou zničené katedrály v Coventry. Použil tradiční, kodifikovaný latinský text rekviem – mše za zemřelé, který proložil verši Wilfrieda Owena, britského důstojníka, který psal své básně přímo v zákopech 1. světové války. Více než dvě stovky umělců pak ve Vladislavském sále Pražského hradu v rámci festivalu Prague Sounds spojily svůj hlas k symbolickému provedení díla, které je pro náročnost svého provedení a veliké obsazení prováděno jen zřídka. Monumentální dílo vyznívá jako pacifistický manifest a apeluje na posluchače geniální hudbou a silným textem.