Když byla nacistická Třetí říše poražena, Hitler, Himmler a více než dvacet dalších vysoce postavených nacistických pohlavárů byli soudním tribunálem v Norimberku shledáni vinnými z toho, že během druhé světové války spáchali zločiny proti lidskosti. Jenže jejich barbarské činy byly v té době podle tehdejších německých zákonů naprosto legální. Jak je možné, že se Adolfu Hitlerovi podařilo založit natolik extrémní systém represe, který byl navzdory všemu bezpráví v podstatě legitimní? A jakou roli skutečně sehráli právníci při výkladu zákonů, jež umožňovaly páchat taková zvěrstva, jako je systematické vyhlazování nepohodlných lidí? Tento výjimečný historický film přináší nový pohled na Třetí říši prostřednictvím osudových příběhů tří symbolických postav – jednoho právníka, jednoho popravčího a jednoho odpůrce nacistického režimu.

Dokument o tom, jak a proč se tisíce obyčejných Němců v řadách nacistických jednotek podílely na zvěrstvech holokaustu.

Po více než deset let shromažďovala dvojka ve Třetí říši sbírku více než 5000 uměleckých děl, která byla pečlivě popsána v katalogu. Ale jak se Hermann Göring dostal k těmto dílům?

Byla to pravděpodobně nejsmrtonosnější konference v dějinách lidstva. Téma: plány na vyvraždění 11 milionů Židů v Evropě. Účastníci nebyli psychopati, ale vzdělaní muži z SS, policie, administrativy a ministerstev. Pozvání na schůzku ve Wannsee přišlo od Reinharda Heydricha, šéfa Hlavního úřadu říšské bezpečnosti. Dobývací tažení wehrmachtu ve východní Evropě znamenala začátek systematického vyvražďování Židů v Polsku a Sovětském svazu. V polovině září 1941 vydal Hitler rozhodnutí o deportaci všech Židů z Německa na východ. Ačkoli transporty probíhaly již dříve, Hitlerův rozkaz představoval další eskalaci vražedného rozhodování. Pronásledování a diskriminace byly od roku 1933 součástí každodenního života. V důsledku toho se však životní podmínky Židů ve Třetí říši ještě více ztížily, mezi nimi i berlínské Židovky Margot Friedländerové, narozené v roce 1921, a rodiny Chotzenových.

Filmový novinář a kritik Rüdiger Suchsland zkoumá německou kinematografii od roku 1933, kdy se nacisté dostali k moci, do roku 1945, kdy se Třetí říše zhroutila.