Hlavním hrdinou slavného příběhu je Luke Jackson, jeden z nových vězňů, který spolu s ostatními vyslechne kapitánovo kázání o tom, co všechno nesmí a smí, a další den ráno už se spolu s ostatními vězni pouští do práce. Pod dozorem bezohledných dozorců kopou v nesnesitelném horku příkop podél nekonečně dlouhé silnice. Večer se vrací do tábora zcela vyčerpaní. Když si někdo postěžuje, ocitne se na samotce. Dny plynou jednotvárně jeden za druhým jen velmi zřídka narušeny nějakým rozptýlením, jako byl třeba pěstní zápas Luka s vězněm přezdívaným Tahoun. Z vězňů, kteří přišli společně s Lukem, se stává sehraná parta a Luke jejich vůdcem. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec. Vše se změní v okamžiku, kdy se Luke dozví, že jeho matka zemřela. Zatímco vězňové se zachovají ohleduplně, dozorci ho bezohledně zavřou na samotku, aby se náhodou nepokusil uprchnout na pohřeb. A to je začátkem konce…

Dva vojáci z americké základny Guantanamo Bay na Kubě jsou obviněni z vraždy svého kolegy. Případ se zdá nadmíru jasný. Vojenská prokuratura svěří obhajobu obou obviněných poručíku Kaffeemu, mladému ambicióznímu právníkovi, který proslul mimořádně rychlým mimosoudním vyřizováním svých případů. Kaffee chce svým klientům doporučit, aby se přiznali a vymoci jim co nejnižší trest. Kapitán Gallowayová, pověřená dohledem nad celým případem, je však jiného mínění. Domnívá se, že oba obvinění pouze vykonali rozkaz svého velícího důstojníka. Víra ve vlastní profesionální schopnosti a fakt, že jeho dohližitelem je krásná mladá žena, přesvědčí Kaffeeho, aby se pokusil o nemožné. Rozhodne se dokázat nevinu obžalovaných i proti jejich vůli. Ví, že podstupuje nesmírné riziko. Musí sehnat potřebné důkazy a především se otevřeně postavit veliteli základny Guantanamo, plukovníkovi Jessepovi, člověku s bezchybným vojenským rejstříkem a styky na nejvyšších místech

Po newyorské ulici jde stařík s dlouhým bílým vousem. Aranžéra ve výkladu upozorní na špatné pořadí sobů ve vánočním spřežení. V průvodu potká opilého Santa Clause a znepokojen jeho stavem převezme s velkým úspěchem jeho místo. Tak se Kriss Kringle z domova pro přestárlé stane reklamní atrakcí obchodu s hračkami. Jeho úspěch spočívá v tom, že je opravdovým Santou, jak to také všem bez váhání sděluje. Někdo mu rád věří, někdo ne. Neurotický psycholog jej chce nechat zavřít do ústavu a tak se tím, zda je opravdu Santou začne se vší vážností a s velkou publicitou zabývat soud. Krissi Kringlovi však jde hlavně o to, aby mu uvěřila malá Susan a její racionální maminka, která se zklamaná životem vzdala fantazie a víry v možnost splnění přání.

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. (Česká televize)

Bill Blake putuje k západním hranicím Ameriky někdy v druhé polovině 19. století. Cestuje vlakem napříč zemí za prací a když neuspěje, stává se po sérii nehod štvancem. Zbloudilý a ošklivě zraněný se setkává s velmi podivným, odevšad vyobcovaným indiánem, který se jmenuje Nikdo. Příběh, díky Nikomu, zavádí Billa Blakea do komických a nebezpečných situací. Zatažen do světa plného krutosti a zmatku, otevírá Bill oči. Jako by se ponořil do odlesku zrcadlové stěny a vynořil se v dosud neznámém světě, který existuje na druhé straně zrcadla.

Orwellovská antiutopie a kafkovská vize odosobnělého, sterilního světa, v níž dvaačtyřicetiletý Andreas přijíždí jednoho rána do cizího města, aniž by věděl, jak a proč se tam dostal. Jeho příchod je však již očekáván, je pro něho nachystán domov, zaměstnání, dokonce i partnerka. S každým novým dnem vychází najevo stále více podivných skutečností o městě a jeho fungování, Andreas se dokonce přesvědčí, že z něho nelze uniknout. Po čase se setkává s Hugem, který ho zavede do sklepa svého bytu a ukáže mu tajemnou prasklinu ve zdi, z níž se ozývá překrásná hudba evokující Andreasovi vše, co ve svém životě postrádá. Možná že je tato prasklina branou do jiného, lepšího světa. Andreas a Hugo chystají plán k útěku.

V jednadvacátém století konečně všechny státy země spojily své duševní, nerostné i technologické bohatství, takže války jsou minulostí a mezigalaktické lety realitou dne. Lidstvo se tak vrhá na nekonečnou objevitelskou pouť po vesmíru. Naneštěstí však nejsou v kosmu sami. Rasa oboupohlavních dobyvatelů, označovaných kvůli jejich vzhledu za Draky, stojí jedinému právoplatnému vlastníku hvězdného prostoru v cestě. A tak vypukne mnohaletá válka. Willis E. Davidge je mladý nadějný pilot bojové kosmické stíhačky. Při jednom vzdušném souboji s Draky se nechá unést zápalem boje a havaruje na zatím neprozkoumané planetě. Jeho kopilot následkem nehody umírá a tak se vzteky šílený Davidge vydá zabít Draka, jehož stroj také nedaleko dopadl.

Zia to má těžké: nechala ho přítelkyně, rodiče mu nerozumějí a – no jo, zrovna spáchal sebevraždu a teď žije „na onom světě“. Je to svět plný podřadné práce, sešlých barů, bývalých přítelkyň a nefungující dopravy. Jen co se v něm Zia octne, získá dva nové přátele: mazaného rockera ruského původu s podivným šarmem a inteligentní sexy naivku, která chce dokázat, že je tady omylem. V rozpadávajícím se oranžovém kombíku, který drží pohromadě pouze díky lepicí pásce, vyrazí společně na cestu, kde potkají neodolatelného Knellera, který je provede poslední verzí Utopie.

V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.

Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich „přátel“, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se „seznámí“ s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená – oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt...

Neobvyklý příběh celoživotní lásky mezi nonkonformní spisovatelkou a filosofkou Iris Murdochovou a Johnem Bayleyem. Ten svoje vzpomínky sepsal do knihy, podle které vznikl tento film. Setkali se jako dva talentovaní mladí pedagogové na proslulé oxfordské univerzitě a přes jejich naprosto protikladné povahy - ona živelná a výstřední charismatická žena, on nesmělý a nenápadný muž - vznikl mimořádný milostný vztah. Hluboce zamilovaný Bayley velice těžce nese neuspořádaný bláznivý milostný život Iris, stále je ale okouzlován její mimořádnou inteligencí, talentem a vtipem. A stojí při ní i o čtyřicet let později, kdy se právě tyto její vlastnosti začínají nelítostným postupem Alzheimerovy choroby vytrácet a Iris se stává bezmocnou...

Zemřít po zásahu záchodového prkénka z kosmické stanice není nic, čím by se po smrti člověk chlubil, ale osmnáctiletá Georgia Lassová se už dávno smířila s tím, že osud se nedá změnit ani obelhat. Ostatně od své smrti pracuje jako smrtonoš, tj. ten, kdo zemřelým odjímá duši a vyprovází je na onen svět. Restaurace Der Waffle Haus, kde Georgia a další tři smrtonoši dostávali úkoly pro každý den, jednoho dne nečekaně vyhoří a čtveřice záhrobních kolegů dostane místo zodpovědného šéfa Rubea nového nadřízeného jménem Cameron Kane. Ten na rozdíl od Rubea nerozdává jména budoucích zemřelých na žlutých kancelářských přílepkách, nýbrž přidělí podřízeným zbrusu nové mobilní telefony a posílá jim úkoly v podobě esemesek. Na duších mrtvých lidí mu ani trochu nezáleži. Myslí si, že když smrtonoš svůj úkol zpacká, tak se vlastně nic nestane.

Žalobce Jedediah Tucker je proslavený právník a ochránce lidských práv. Tento charismatický muž zasvětil svůj život obhajobě lidí - vyhnanců společnosti. Margaret Wardová je mladá žena, partnerka prestižní právnické firmy v San Franciscu. Otec a dcera, jejichž jediným poutem bylo vzájemné pohrdání se teď střetnou v boji na soudním procesu, který je buď spojí, nebo jejich rodiny úplně rozdělí.

V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu Nils Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou.

Walter, mladý zápasník národního týmu se vrací domů na pohřeb své sestry. Přijme tam pracovní nabídku a zároveň se pokouší vypořádat se sestřinou smrtí. Přichází do malého městečka, aby se pomstil vrahovi své sestry a potkává tam starší ženu potýkající se s podobnými problémy jako on.