V tomto významném díle F. Felliniho, které je považováno za jedno z nejradikálnějších, je hrdinou filmový režisér Guido Anselmi, který se ocitl v profesionální a osobní krizi. Z této situace jej však, jak se zdá, nemohou dostat ani nové filmové projekty, ani ženy. Pod tlakem svého producenta připravuje nový film, zatímco je přitahován zároveň ke své inteligentní manželce Luise, smyslné milence Carle a krásné mladé herečce Claudii, avšak ani ony mu nepomohou najít smysl života.

Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.

Stárnoucí Frankie Dunn se pokouší usmířit se svou dcerou, nemá však štěstí. Frankie trénuje mladé a nadějné boxery. Nedaří se mu je ale dostat k mistrovskému zápasu. Okolo ringu Dunnovi pomáhá Eddie Scrap-Iron Dupris, bývalý boxer, kamarád a často i zachránce. Zatímco Frankieho poslední talent zahne k jinému managerovi, v tělocvičně se objeví Maggie Fitzgerald. Odstrkovaná a naštvaná, Maggie prahne po tom, aby jí někdo konečně věřil. Dunn jí ale trénovat nechce. Maggie se však na tréninku domluví s Eddiem a postupně si svou houževnatostí získá i Frankieho. Během tréninku se pak oba naučí něco o smutné minulosti toho druhého. Když se ale Maggiin sen začne naplňovat, čeká hrdiny další tragédie.

Slavné podobenství, vycházející ze života potulných artistů. Soužití křehké, zakřiknuté Gelsominy s brutálním Zampanem provází ponižování a ústrky. Zampano chce, aby mu Gelsomina pomáhala při vystoupeních, a zachází s ní jako s otrokyní. Když dívka ve společnosti provazochodce „Blázna" poznává vřelý cit, zažije vzácné okamžiky štěstí. V jejím osudu můžeme spatřovat ideu křesťanského vykoupení: každopádně nezištná láska k bližnímu a pokora prostupuje celou její bytostí.

Selma, česká emigrantka a svobodná matka, žije v USA a pracuje jako dělnice v továrně. Jejími jedinými radostmi jsou asi desetiletý syn a láska ke klasickému hollywodskému muzikálu, kterou může uplatnit v továrním divadelním kroužku. Selma je sice mezi ostatními oblíbená, ale pomalu ztrácí zrak. Jde o dědičnou chorobu a právě vidina, že by v Americe před ní mohla uchránit svého synka, ji kdysi přivedla k emigraci... Nejednoznačně přijímaný film rozdělil kritiku i publikum na festivalech v Cannes a Karlových Varech na dva víceméně nesmiřitelné tábory.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Jsme diváky taneční kreace souboru Piny Bauschové. V hledišti sedí dva muži: jeden pláče, druhý se dívá. Touto symetrií, zprvu absurdní, posléze logickou, začíná film. Od prvního obrazu víme, že budeme sledovat dva příběhy, které se protnou v tomtéž stavu čekání. Mladý ošetřovatel Benigno už několik měsíců pečuje o mladou tanečnici Alicii, která po nehodě upadla do kómatu. Zamiloval se do nehybné a němé mladé ženy, vypráví jí o všem, co dělá. Na téže klinice potká svého souseda z divadla. Marco je spisovatel, přítel toreadorky Lydie, která je rovněž v kómatu poté, co ji nabral na rohy býk. Oba muži čekají, zda se ženy probudí: jeden tajně miluje dívku, jež by za normálních okolností byla pro něj nedosažitelná, druhý nemusí svou lásku skrývat, ale tuší, že je ztracená. Jeden věří a doufá, druhý pochybuje. Almodóvar přechází od jednoho ke druhému zaznamenávaje banální rituály nemocniční péče, než dospěje k překvapivému rozuzlení.

Dva vojáci z americké základny Guantanamo Bay na Kubě jsou obviněni z vraždy svého kolegy. Případ se zdá nadmíru jasný. Vojenská prokuratura svěří obhajobu obou obviněných poručíku Kaffeemu, mladému ambicióznímu právníkovi, který proslul mimořádně rychlým mimosoudním vyřizováním svých případů. Kaffee chce svým klientům doporučit, aby se přiznali a vymoci jim co nejnižší trest. Kapitán Gallowayová, pověřená dohledem nad celým případem, je však jiného mínění. Domnívá se, že oba obvinění pouze vykonali rozkaz svého velícího důstojníka. Víra ve vlastní profesionální schopnosti a fakt, že jeho dohližitelem je krásná mladá žena, přesvědčí Kaffeeho, aby se pokusil o nemožné. Rozhodne se dokázat nevinu obžalovaných i proti jejich vůli. Ví, že podstupuje nesmírné riziko. Musí sehnat potřebné důkazy a především se otevřeně postavit veliteli základny Guantanamo, plukovníkovi Jessepovi, člověku s bezchybným vojenským rejstříkem a styky na nejvyšších místech

Americké sugestivní psychologické drama o lásce, alkoholu a zmařeném životě, natočené podle autobiografické předlohy Johna OBriena. Je to hluboký a citlivý příběh osamělého scenáristy Bena, kterého opustila žena a jeho postavení v Hollywoodu je též na vážkách. Ben se snaží zapomenout. Utíká do blyštivého světa Las Vegas a do alkoholu. Atraktivní Sera s ním prožije fantastickou noc a snaží se ho dostat z alkoholické závislosti.

Soudní drama podle skutečné události sleduje jeden z prvních případů Thurgooda Marshalla, muže, jenž byl historicky prvním Afroameričanem, který se stal soudcem Nejvyššího soudu. Marshall se spolu s místním právníkem Samem Friedmanem ujímá případu černošského řidiče obviněného ze znásilnění bělošky. Oba právníci se musejí vypořádat nejen s téměř prohraným případem, ale také s velmi nepřátelským prostředím.

Světoznámý dirigent Daniel Daréus musí náhle ze zdravotních důvodů přerušit svou kariéru. Vrací se do vesnice na severu Švédska, do místa, kde strávil své dětství. Netrvá dlouho a je požádán, aby si přišel poslechnout zkoušku kostelního sboru, který se schází každý čtvrtek na faře. Stačí přijít a dát pár dobrých rad. Takovou prosbu nelze odmítnout. Proti své vůli se Daniel stává sbormistrem. Sbor se vyvíjí a roste. Daniel si dělá přátele i nepřátele. A najde lásku.

Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský „nacista“, odstřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže. Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.

Vrtná stanice, místo izolované od civilizace, vzdoruje vlnám daleko na otevřeném moři. Na tomhle odlehlém místě obývaném pouze muži se jednoho dne objeví žena (S.Polley). Má se starat o pracovníka (T.Robbins), který při nehodě přišel o zrak. Časem mezi oběma vzniká pouto. Jako na pustém ostrově se stávají citově závislí jeden na druhém. Za pomocí slov vyplouvají na povrch jejich tajemství, bolest, naděje, láska, smutek..... Bezesporu největší filmová událost ve Španělsku za rok 2005. Na vzniku snímku režisérky Isabel Coixet se výrazně podílel Pedro Almodóvar a jeho produkční společnost ElDeseo, kterou řídí se svým bratrem Augustínem. Film Tajemství slov získal 4 španělské Oscary (ceny Goya) v hlavních kategoriích a deklasoval konkurenci jak u diváků, tak u kritiků.

V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.

V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.

Čtyřiadvacetiletý Otec Amaro, který byl nedávno vysvěcen na kněze, je vyslán do malé farnosti v mexickém městě Los Reyes, aby zde vypomáhal stárnoucímu Otci Benitovi. Benito, který se stal neodmyslitelnou součástí kostela i zdejší komunity, vítá Amara v novém životě, plném dosud nepoznaných zkoušek. Po svém příjezdu do Los Reyes se ctižádostivý Otec Amaro setkává s Amelií, krásnou šestnáctiletou dívkou, jejíž zbožnost se brzy začne nezadržitelně proplétat se vzrůstající náklonností k novému knězi.

Mladý notorický delikvent Brute dostává poslední šanci žít normální a relativně svobodný život. V rámci nápravného programu, který britské úřady navrhly v roce 1991 pro případy s nižšímy tresty, je poslán do nejzapadlejšího dětského ústavu kdesi v Rumunsku. Přestože je konec dvacátého století, toto místo, které je sirotčincem a dětskou nemocnicí zároveň, připomíná spíše bránu do pekel. Nezkrotný a impulsivní mladík tu více než kde jinde poznává, že některá pravidla lidskosti musí platit a být uznávána i uprostřed chaosu, korupce či nezájmu, který vládne všude kolem. Když neexistují, musí si je vytvořit sám se svým svědomím. Právě tak nedokáže odepřít "lásku" beznadějnému případu, dvanáctileté nemocné romské dívce, která má nejmenší šanci na adopci ze všech chovanců. Přijme její nebezpečnou hru, která jí může zpříjemnit život. I jeho život se od jisté chvíle nenávratně změní.