Andrew Beckett je právník. Mladý, brilantní právník. Homosexuál, infikovaný virem HIV. Svou nemoc dlouho tají, přesvědčen o tom, že s jeho službou klientům nesouvisí. A pak je jednoho dne propuštěn, údajně pro pracovní neschopnost. Ale Andy ví, proč přišel o místo. Připravily ho o ní předsudky, strach, panika a odpor. Diskriminace. Ví, že jeho čas je sečten, ale nevzdává se. Hledá právníka, který by mu pomohl v procesu s jeho mateřskou firmou – a nachází. Černý Joe Miller není tak úspěšný, jako býval Andy, ale jeho vytrvalá víra v právo z něj činí ideálního spojence. Přesto se však zdráhá přijmout Beckettův případ. Stejně jako obžalovaní, jako porota, jako všichni ostatní, i on nemá rád homosexuály, oškliví si je a štítí se AIDS. A snad právě pro svůj odpor nakonec přijímá, přesvědčen o tom, že ve městě, kde byla vyhlášena americká ústava, zaručují rovnost všech, nelze tento boj vzdát. Soudní spor začíná...

Krásně obyčejný příběh o první lásce, milování a coming outu se odehrává v prostředí nižší společenské třídy. Dospívající Jamie a Ste jsou kamarádi, sousedé na sídlišti v londýnské čtvrti East-End. Oba chlapci, jejich rodinní příslušníci i nejbližší okolí musí čelit nové zkušenosti, když postupně vyjde najevo, že Jamie je zamilovaný do Stea.

Nejkontroverznější film posledních let je příběhem Handa a jeho gangu vyznavačů Mein Kampfu, násilnických neonacistických skinheadských hrdlořezů, mezi které patří i jeho nejlepší kamarád Davey. Jejich pravidelnou zábavou je opíjení se do němoty a rasistické nájezdy na přistěhovalce v chudém předměstí australského Melbourne. Hando se brzy zaplete s mladou dívkou na útěku, drogově závislou Gabe. Když si ale místní bar koupí vietnamský přistěhovalec, zahájí skinheadi intenzívní válku o své území. Z Daveyho a Gabe se stanou milenci a Hando náhle neví, jak dál...

Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí… Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).