Nastaly temné časy pro povstání. I přes to, že Hvězda smrti byla zničena, imperiální jednotky vyhnaly rebely z jejich tajné základny a pronásledovaly je po celé Galaxii. Aby se vyhnula střetu s hrůzostrašnou imperiální flotilou, skupina svobodných pilotů vedená Lukem Skywalkerem vybudovala novou tajnou základnu na opuštěné ledové planetě Hothu. Imperátorův pobočník Darth Vader, posedlý hledáním mladého Skywalkera, však vyslal tisíce sond do všech koutů vesmíru…
Z roku 2029 je do Los Angeles roku 1984 vyslán zabijácký stroj podobný člověku. Má za úkol zabít Sarah Connorovou dřív, než přivede na svět syna, který se má později stát vůdcem lidí ve válce proti strojům. Lidé žijící v budoucnosti ovšem do současnosti také vyslali svého muže, který se bude snažit Sarah zachránit.
Hlavním hrdinou slavného příběhu je Luke Jackson, jeden z nových vězňů, který spolu s ostatními vyslechne kapitánovo kázání o tom, co všechno nesmí a smí, a další den ráno už se spolu s ostatními vězni pouští do práce. Pod dozorem bezohledných dozorců kopou v nesnesitelném horku příkop podél nekonečně dlouhé silnice. Večer se vrací do tábora zcela vyčerpaní. Když si někdo postěžuje, ocitne se na samotce. Dny plynou jednotvárně jeden za druhým jen velmi zřídka narušeny nějakým rozptýlením, jako byl třeba pěstní zápas Luka s vězněm přezdívaným Tahoun. Z vězňů, kteří přišli společně s Lukem, se stává sehraná parta a Luke jejich vůdcem. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec. Vše se změní v okamžiku, kdy se Luke dozví, že jeho matka zemřela. Zatímco vězňové se zachovají ohleduplně, dozorci ho bezohledně zavřou na samotku, aby se náhodou nepokusil uprchnout na pohřeb. A to je začátkem konce…
Emocionálně působivý film vypráví příběh osamělého mladíka Cala (Dean) bojujícího o přízeň svého přísného otce a oblíbenějšího bratra Arona.
Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.
Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva. Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i pár veselých kousků.
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.
Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie.
V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.