Je po II. světové válce, a tři bývalí vojáci se vrací domů, kde žijí jejich rodiny a známí. Seznámí se spolu na palubě přepravního letadla, které letí do jejich města. Al Stephenson (Frederic March) je v civilu bankovní úředník, pilot Fred Derry pracoval před válkou jako barman, a Homer Parrish byl výborný hráč amerického fotbalu. Z války přichází především on ochuzen o obě ruce. O ty přišel při náletu na bitevní loď. Jak se všichni začlení do normálního života po hrůzách z právě prožité války?Po tom, co viděli, po hrůzách se kterými se setkali. Bude to možné? Bankovní úředník se svou ženou a dospělými dětmi, mladý pilot, který se těší na svou mladou ženu, námořník bez rukou... Tento film získal 7 Oscarů(marťan)

Ostřílený major americké armády musí připravit násilnickou skupinu zločinců k uskutečnění toho nejpodivnějšího a nejobtížnějšího bojového úkolu vůbec... sebevražedné mise. Úkolem skupiny je proniknout do střeženého zámku v okupované Francii, kam nejvyšší německé šarže přicházejí za zábavou a odpočinkem. Dostat se dovnitř objektu nebude snadné. Avšak nic nebude tak těžké jako prokázat armádě své země, že jsou hodni výzvy, kterou jim adresovala.

Ze sedmi žáků gymnázia v jednom německém městečku, kteří obdrží vytoužený povolávací rozkaz do tzv. volkssturmu, nevěří v dubnu 1945 v nevyhnutelnou kapitulaci Německa ani jeden. Do obrany mostu (strategicky ovšem zcela bezcenného) vloží veškerou horoucnost svých šestnácti let, romantickou touhu po dobrodružství, oběti a kamarádství - samé krásné věci, jenže už v zárodku (a s vypočítavou důsledností) pervertované vražednou ideologií. Že tento snímek - na rozdíl od tolika jiných údajně klasických filmů - zasáhne dnešního diváka se stejnou silou jako při svém uvedení před 45 lety (katarze závěrečné scény zůstává otřesná v původním slova smyslu), to nelze vysvětlit jindy běžným, dramaturgicky promyšleným dávkováním pacifistické myšlenky, ale jedině Wickiho přirozeným smyslem pro morálku a lidskost - jeho apelativnost není papírová, a žádný z diváků vůči ní proto nemůže zůstat lhostejným.(MFF Karlovy Vary)

Je rok 1929 a Mussolini je nespokojen se situací v Libyi, kterou Itálie okupuje bezmála 20 let. Neustálé vzpoury žádají konečné zlomení domácího odporu. Z toho důvodu duce vysílá do země nekompromisního generála Rudolfa Grazianiho, aby se úkolu ujal a porazil vůdce odporu – učitele Omara Mukhtara (Anthony Quinn) přezdívaného Lev pouště. Ten je mazaným bojovníkem s dokonalou znalostí terénu, co svými rychlými výpady ze zálohy ochromuje italské jednotky a mizí stejně rychle jako přichází. Proto má také mezi italskými vojáky pověst přízraku. Graziani nastolí v okupovaných provinciích novou vlnu represí, a to donutí Mukhtara opět bojovat. První zdrcující Grazianiho porážka otevře italskému generálovi oči a uvědomí si, že svůj úkol za současné situace nemůže splnit. Dojde tak k razantním krokům – stavěním koncentračních táborů, vypalováním vesnic, trávení studní, popravám a k mohutné ofenzívě do pouště, kterou se do té doby nikdo neodvážil učinit...

Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil.

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.

Únor 1945. Vítězství v Evropě je na dosah, ale boje v Tichomoří neustále pokračují. Jedna z nejzásadnějších a nejkrvavějších bitev celého konfliktu byla o ostrov Iwo Jima. Dobývání vyvrcholilo scénou, kterou dodnes zachycuje jedna z nejikoničtějších fotografií dějin – pět vojáků námořní pěchoty a námořní poddůstojník vztyčuje na hoře Suribači americkou vlajku. Foto zachycující tuto jedinečnou chvíli, se stalo symbolem vítězství národa, který se utužil v bojích. Tato šestice vojáků je dnes považována za pravé hrdiny. Někteří z nich však zakrátko položili své životy, aniž by jen tušili, že je těchto několik chvil učinilo nesmrtelnými. Ti, kteří přežili, se za hrdiny nepovažovali. Jejich nejniternějším cílem bylo, stát v jedné řadě s ostatními bojovníky, jimž se fanfár či slávy nedostalo.

Jednou z klíčových epizod 2. světové války byla snaha spojenců o rozluštění německého šifrovacího kódu Enigma. Na jaře 1942 se k poškozené německé ponorce U-571 blíží americké plavidlo, přestrojené za přivolanou německou zásobovací ponorku. Cílem jeho posádky a přepadového komanda je zmocnit se šifrovacího stroje Enigma. Do puntíku naplánovaná akce se však, jak už to bývá, zvrtne ve vynucenou improvizaci. Režisér Jonathan Mostow odvedl pozoruhodnou práci při natáčení ve stísněných prostorách (i když snímek vznikal samozřejmě v dekoracích postavených v římské Cinecittě) a s náležitým napětím ukázal fungování posádky v mezních situacích. Hlavní roli zástupce, poručíka Tylera, který se stává velitelem v kritickém okamžiku, ztělesnil Matthew McConaughey. Kombinace skutečných událostí a fikce vzbudila po uvedení Ponorky U-571 značnou nelibost zejména v Británii, neboť film tiše opomíjí skutečnost, že první Enigmu ukořistili Britové (což je dokumentováno v závěrečných titulcích).

Dramatický příběh Charlese Saganna (Gérard Depardieu), muže pocházejícího z obyčejných poměrů, který dobrovolně vstoupí do francouzské armády a svou pílí a přesvědčením se vypracuje na důstojníka. Ke svému poslání v africké Sahaře přistupuje s nejčistšími úmysly nastolit na Sahaře mír. Z obyčejného důstojníka se postupně rodí vojenský vůdce, který si svou rozhodností a odvahou získává respekt po celé Sahaře, mezi arabskými kmeny. Saganne slouží pod aristokratickým plukovníkem Dubreuilhem (Philippe Noiret), a zamiluje se do Madeleine (Sophie Marceauová), dcery místního regionálního správce. Avšak brzy je Charles jako válečný hrdina vyslán zpět do Paříže na diplomatickou misi, kde se setkává s krásnou novinářkou Louise Tissotovou (Catherine Deneuveová)...

Nejgeniálnější mozky nacistického Německa závodily během druhé světové války s časem. Snažily se vyvinout arzenál nových zbraní včetně jaderné bomby. Než válka skončila, podařilo se jim vytvořit mnoho prototypů, které následně stály u zrodu moderního letectví a kosmonautiky…