Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...
Ostřílený major americké armády musí připravit násilnickou skupinu zločinců k uskutečnění toho nejpodivnějšího a nejobtížnějšího bojového úkolu vůbec... sebevražedné mise. Úkolem skupiny je proniknout do střeženého zámku v okupované Francii, kam nejvyšší německé šarže přicházejí za zábavou a odpočinkem. Dostat se dovnitř objektu nebude snadné. Avšak nic nebude tak těžké jako prokázat armádě své země, že jsou hodni výzvy, kterou jim adresovala.
A housle přestaly hrát je polsko-americký historický dramatický film, který napsal, produkoval a režíroval Alexander Ramati a je založen na jeho životopisném románu o skutečné skupině Romů, kteří byli nuceni uprchnout před perzekucí ze strany nacistického režimu na vrcholu války. Porajmos, během druhé světové války.
Pozdní snímek Vittoria De Sicy je melodramatem, které upomíná na nesmyslnost a ničivou sílu války. Píše se čtyřiačtyřicátý rok. Ztřeštěná mladičká Neapolitánka Giovanna (Sophia Lorenová) si začne s vojákem Antoniem (Marcello Mastroianni), který má zakrátko vyplout do Afriky. Mladý pár zjistí, že na sňatek by Antonio dostal dvanáct dní dovolené, a bez otálení zamíří k oltáři. Dvanáct dní však novomanželům uteče jako voda a Antonio ve snaze ještě oddálit odjezd nafinguje duševní poruchu. Je odhalen a za trest poslán na ruskou frontu, kde beze stopy mizí...
Ze sedmi žáků gymnázia v jednom německém městečku, kteří obdrží vytoužený povolávací rozkaz do tzv. volkssturmu, nevěří v dubnu 1945 v nevyhnutelnou kapitulaci Německa ani jeden. Do obrany mostu (strategicky ovšem zcela bezcenného) vloží veškerou horoucnost svých šestnácti let, romantickou touhu po dobrodružství, oběti a kamarádství - samé krásné věci, jenže už v zárodku (a s vypočítavou důsledností) pervertované vražednou ideologií. Že tento snímek - na rozdíl od tolika jiných údajně klasických filmů - zasáhne dnešního diváka se stejnou silou jako při svém uvedení před 45 lety (katarze závěrečné scény zůstává otřesná v původním slova smyslu), to nelze vysvětlit jindy běžným, dramaturgicky promyšleným dávkováním pacifistické myšlenky, ale jedině Wickiho přirozeným smyslem pro morálku a lidskost - jeho apelativnost není papírová, a žádný z diváků vůči ní proto nemůže zůstat lhostejným.(MFF Karlovy Vary)
V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market - letecké síly, Garden - pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře...
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
20. ledna 1942 se ve vile na břehu berlínského jezera Wannsee sešli čelní představitelé nacistického režimu. Přijeli na pozvání Reinharda Heydricha a na programu jejich schůzky byl jediný bod - tzv. "konečné řešení židovské otázky". Film, který vznikl na základě zápisu z této schůzky, velmi přesně historicky popisuje způsob, jakým bylo plánováno masové vyvraždění milionů evropských Židů.
Hitler si už nevěří a sotva se může považovat za rovného i svému ovčáckému psu. Aby se však mohl chopit válečného kormidla, musel by vytvořit jeden ze svých slavných plamenných projevů, který by mobilizoval masy. Goebbels proto přivede z tábora židovského učitele herectví Grünbauma a jeho rodinu, aby vůdce vycvičili v rétorice. Grünbaum je rozpolcen, ale začne Hitlera při jeho terapii ...
Kapitán Tom Reynolds a jeho skupina vojáků jsou během druhé světové války v Burmě, kde mají místní obyvatele vycvičit v moderním bojovém umění. Avšak boj v džungli, zvláště proti japonské amrádě, která zná terén tak dobře jako místní obyvatelé, je náročnější, než se Reynolds domníval. Útěchu nalézá v náručí krásné Karly, ale poté, co čínští rebelové překročí hranice, aby vyhladili americké vojáky, Reynolds opouští všechny představy "vojenského protokolu" a vrhá se do odvety.
V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze.