Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Centrální obranný počítač v Pentagonu vyšle omylem letce bombardérů rozkaz zaútočit na Sovětský svaz. Byl to rozkaz určený pro případ vypuknutí jaderného konfliktu. Když se o tom dozví prezident Spojených států (Henry Fonda) , rozhodne dostat piloty z oblohy za každou cenu, aby zabránil válce. Tři se mu podaří odvolat, další však proniknou nad území SSSR. Prezident kontaktuje sovětského předsedu a dovolí mu, v případě potřeby, letouny sestřelit. Pokud se jim to nepodaří a na Moskvu bude svržena bomba, slibuje, že pro uchování vojensko-politické situace ne

Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života.

Raz dva tři je komedie nejen neuvěřitelně rychlá, ale i neobyčejně vtipná. Wilder se šťastným odstupem a obvyklou sžíravostí karikuje americké velikášství, německý oportunismus a v postavě tří ruských komisařů i prostomyslnou ruskou mazanost a pokrytectví. Ušetřen není nikdo - ani bránice diváka filmu, který ve své době logicky neměl příliš velký úspěch, čas ale ukázal....

20. dubna 1999 se na Columbine High School odehrál čtvrtý největší masakr v dějinách amerických škol. Tento příběh, natočený na základě skutečných událostí, vypráví o životě jedné z prvních zabitých obětí (Rachel Joy Scott), která se nejen po své smrti, ale hlavně v životě dotkla srdcí mnoha lidí. Díky své víře v Boha uměla vidět v lidech dobro a nenechala se nikdy odradit od toho, aby mohla někomu pomoci. V den tragédie dva náctiletí studenti Eric Harris (18) a Dylan Klebold (17) ve škole zastřelili dvanáct studentů a jednoho učitele, zranili dalších dvacet čtyři lidí a poté spáchali sebevraždu.

Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský „nacista“, odstřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže. Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.

Moskva se chystá na ojedinělý roj meteoritů za posledních 50 let. Mladí i starší lidé hledají nejlepší pozici na střechách domů, aby mohli unikátní jev zachytit na kamery nebo mobilní telefony. Avšak s meteority se objevují nad hlavním městem i neznámé objekty obrovských rozměrů, které předčasně sestřelily stíhačky ministerstva obrany.

Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu.

Baletky, které musí předčasně ukončit svou kariéru, to nemají jednoduché.Bývalá primabalerína Dominika Jegorovová (Jennifer Lawrence) navíc žije v dnešním Rusku a se svou matkou čelí bezútěšné a nejisté budoucnosti. Díky tomu se stává snadnou kořistí ruské tajné zpravodajské služby a dostává se do jejího kurzu, v němž školí „volavky“. Zde probíhá tvrdý výcvik, jehož cílem je naučit své „žákyně“, aby v roli profesionálních svůdnic využívaly své tělo a mysl jako dokonalé zbraně. Po ukončení zvráceného a sadistického tréninku je Dominika jako nejnebezpečnější volavka nasazena na Nathaniela Nashe (Joel Edgerton), důstojníka CIA, který řídí jednoho z nejdůležitějších špiónů v Rusku. Dominika s Nathanielem vede souboj silných vůlí plný špionských triků, nedůvěry, ale především vnitřně bojují s nevyhnutelnou vzájemnou touhou. Dokáže ji Nathaniel přesvědčit, že je právě on tou jedinou osobou, které může věřit?