Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 8 Oscarů. Jeden ze získaných Oscarů patří Georgovi C. Scottovi a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po Dni-D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný a dokázal svými schopnostmi , že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit.

Rok 1943. Mladí muži narukovali do války a bohatí podnikatelé náhle přišli o baseballové týmy, které používali k reklamě. Proto na sebe dlouho nenechala čekat myšlenka, že po dobu války mohou ženy nahradit muže. Pěkný nápad, leč poněkud hůře uskutečnitelný, jedná-li se o tak výlučně pánskou záležitost, jakou je baseball.

Řím hoří, Nero recituje, křesťanství je na vzestupu. A filmoví diváci se v zástupech hrnou na filmový kolos, který se natáčel léta. Pyšní se osmi oscarovými ® nominacemi* (včetně Nejlepšího filmu) a objevuje se v něm 110 postav a na třicettisíc statistů. Čekají je skvostné obrazy pochodujících legií, zpupného pohanství a děsivá podívaná na mučednictví křesťanů, předhazovaných lvům za jásotu davů v Koloseu. Robert Taylor hraje velitele legie, jehož láska ke křesťanské otrokyni (Deborah Kerr) překračuje propast mezi říší a sektou oddaných věřících. Nade vším ale ční Nero (Peter Ustinov). Císař, šílenec, vrah - neomezený vládce velkolepé – a velkolepě zatracené – slávy, která bývala Římem.

Zia to má těžké: nechala ho přítelkyně, rodiče mu nerozumějí a – no jo, zrovna spáchal sebevraždu a teď žije „na onom světě“. Je to svět plný podřadné práce, sešlých barů, bývalých přítelkyň a nefungující dopravy. Jen co se v něm Zia octne, získá dva nové přátele: mazaného rockera ruského původu s podivným šarmem a inteligentní sexy naivku, která chce dokázat, že je tady omylem. V rozpadávajícím se oranžovém kombíku, který drží pohromadě pouze díky lepicí pásce, vyrazí společně na cestu, kde potkají neodolatelného Knellera, který je provede poslední verzí Utopie.

Touko Laaksonen, vyznamenaný důstojník, se vrací domů po strastiplné a hrdinské službě své zemi ve druhé světové válce, ale život ve Finsku v době míru se ukazuje jako stejně strastiplný. Zjišťuje, že v mírových Helsinkách bují pronásledování homosexuálů a muži v jeho okolí jsou dokonce nuceni, aby se oženili se ženami a měli děti. Touko nachází útočiště ve svém osvobozujícím umění, specializuje se na homoerotické kresby svalnatých mužů bez zábran. Jeho dílo - proslavené podpisem "Tom of Finland" - se stalo symbolem celé generace mužů a rozdmýchalo plameny gay revoluce.

Odvážnou vlakovou loupež, která vstoupila do dějin kriminalistiky, uskutečnil v roce 1855 lupič-gentleman Edward Pierce. Jeho cílem se stal vlak dopravující velké množství zlata na platy vojáků v Krymské válce. V románové, značně zromantizované podobě zachytil celou událost známý spisovatel Michael Crichton a poté, co se jeho kniha stala bestsellerem, ji jako režisér sám převedl na filmové plátno. Můžete tu sledovat pečlivé naplánování celé akce a dlouhé přípravy. Než se totiž vlak rozjede, je nejdůležitější částí loupeže krádež a duplikace čtyř klíčů, potřebných k otevření trezoru ve vlaku. Každý klíč však pečlivě hlídá jeden člen bankovní společnosti. Pierce musí vymyslet důmyslné způsoby jak se jich zmocnit, v čemž mu pomáhají jeho společníci: Miriam, dáma s pochybnou pověstí, která pro úspěch plánu neváhá použít ani své tělo, a schopného kasaře a duplikátora klíčů Agara. Hlavní atrakcí filmu je však samotná loupež, kterou kamera sleduje doslova krok za krokem.

Film zachycující příhody malého českého chlapce Františka Bureše, osvobozeného Sovětskou armádou z nacistického koncentráku, který se dostane k armádnímu sboru bojujícímu o Dukelský průsmyk. Vojáci polní prádelny, k níž je František přidělen, si chlapce rázem zamilují. Avšak Práčeti – jak mu přezdívají podle nejmejších husitských bojovníků – se u prádelny nelíbí. Neustále se snaží dostat se do bojových akcí, aby také on mohl prokázat svou statečnost. Proto se vojáci rozhodnou, že ho naučí zacházet se zbraní a vyšlou ho jako spojku k dělostřelcům. Tam poprvé uvidí opravdové bojiště. Při jednom ze svých úkolů náhodou odhalí německé špióny v sovětských uniformách a za to je nakonec vyznamenán medailí Za zásluhy.

Na jaře 1945 se na českomoravském pomezí odehrávaly poslední válečné střety. Za mohutné střelby se však odehrají i pestrá klukovská dobrodružství. Hlavní hrdinové však nedbají nebezpečí, které číhá vůkol, a zmužile vstupují do situací, v nichž by zaváhali i dospělí. Unylý film spadá mezi vyfantazírované historky o dětech dovádějících nejlépe mezi válečným rykem, navazuje na linii Práčat a jim podobných výpovědí, avšak v 80. letech byl již stěží přijatelný