Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.
Film, který nejlépe dokazuje všestrannost hvězdného Charlieho Chaplina – v roli herce, představitele sentimentálních postav, divokého klauna, tanečníka, atleta, milovníka, tragéda, blázna. To vše je obsaženo v prostém příběhu o tulákovi, který se zamiluje do slepé květinářky...
Dramatem mladičkého idealisty, jenž se jako novopečený senátor ocitá zcela nepřipraven v drtivém soukolí vysoké washingtonské politiky, zasažené korupcí, režisér Frank Capra opakovaně potvrzuje renomé zastánce Ameriky Nového údělu (New Deal). Jeho tématem jsou ohrožené ideály americké demokracie, jeho archetypickým hrdinou prostý občan - „malý člověk".
Trubaduři z Dartmooru (orch. Glena Millera) zoufale hledají práci a poštěstí se jim shodou okolností nejen spolupráce se zpěvačkou, o kterou je mimořádný zájem, ale také výborné angažmá v horském středisku Sun Waley. Mimoto z reklamních důvodů klavirista (J. Payne) očekává příjezd uprchlíka z Evropy (je II.světová válka), u kterého se zavázal, že se o něj ve všem postará.
Cikánská dívka Adeline prorokuje venkovskému dobrodruhovi a vtipálkovi Fanfánovi, že se ožení s královskou dcerou. Mladík, který se dosud zajímal především o dobývání srdcí vesnických krásek, má před sebou konečně cíl, který stojí za to. Aby se mu přiblížil, nechá se naverbovat do královské armády. Rozhodnutí seznámit se s princeznou, ho však málem stojí život. Ještě že je tady krásná Adeline, která Fanfána oddaně miluje a která je ochotna nasadit za přítele vlastní krk - i čest. Kdy si toho ovšem mladík posedlý svým snem o vznešenosti a hrdinství konečně všimne? Schyluje se k rozhodující bitvě a spása Francie i pravé lásky je v rukou jediného muže.
Čas je neúprosný, ale i poté, co hrabě Mascetti (Ugo Tognazzi) ve druhém dílu skončí na invalidním vozíčku, se Moji přátelé snaží užívat si život jako za mlada. Mascetti žije v ústavu, kam ho jeho kamarádi chodí navštěvovat a kde ostatním pacientům zpestřují život různými lumpárnami. Po čase tu Melandri (Gastone Moschin) už klasicky najde objekt pro svoji lásku, o které si myslí, jako vždy, jen to nejlepší. Asi není náhoda, že v ústavu žije i Sig. Lenzi (Bernard Blier), kterému naši hrdinové také nedopřejí klidné stáří. (MJMilan)