Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.

Během první světové války se dva francouzští důstojníci dostanou do zajateckého tábora. Od první chvíle pomýlejí na útěk a jejich touha najde odezvu i u ostatních vězňů. Začnou budovat tajný odzemní východ. Osud je k nim ale nemilosrdný a zdá se, že jejich naděje budou zmařeny...

Pozdní snímek Vittoria De Sicy je melodramatem, které upomíná na nesmyslnost a ničivou sílu války. Píše se čtyřiačtyřicátý rok. Ztřeštěná mladičká Neapolitánka Giovanna (Sophia Lorenová) si začne s vojákem Antoniem (Marcello Mastroianni), který má zakrátko vyplout do Afriky. Mladý pár zjistí, že na sňatek by Antonio dostal dvanáct dní dovolené, a bez otálení zamíří k oltáři. Dvanáct dní však novomanželům uteče jako voda a Antonio ve snaze ještě oddálit odjezd nafinguje duševní poruchu. Je odhalen a za trest poslán na ruskou frontu, kde beze stopy mizí...

Ke každému povstání a vzpouře dochází z důvodu velkého útlaku. Francouzský panovník Ludvík XVI požádal 5.5.1789 poslance o navýšení finančních prostředků ve státní pokladně z důvodu velkých výdajů. Získání financí mělo být provedeno formou zvýšení i tak vysokých daní pro neprivilegované obyvatelstvo. Do toho se přidala katastrofální neúroda. Lid se vzbouřil proti králi a dne 17. července 1789 dobil královské vězení Bastilu. Vzorem povstalců se stala americká revoluce. V roce 1792 povstalci zrušili monarchii a následující rok na gilotině popravili Ludvíka a jeho manželku Marii Antoinettu. Revoluční vláda musela odrážet útoky okolních států, které se obávaly, že k nim proniknou revoluční myšlenky.

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. (Česká televize)

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

Michael a Jannik jsou bratři. Michael si vybudoval slušnou kariéru v armádě, má hezkou ženu, dvě roztomilé dcerky. Jannik je černá ovce. Vrací se z vězení, právě když jeho bratr odjíždí do Afganistánu. Michael záhy padne do zajetí. Po čase je osvobozen a vrací se domů. Má však tajemství, se kterým se nedokáže vyrovnat a kvůli kterému se promění k nepoznání.

Film se zabývá metaforou strachu, ale skrytými každodenními zprávami o životě srbského obyvatelstva v Kosovu. Film je inspirován dopisem kosovské dívky, věnovaným jejímu pohřešovanému otci, přečteným v OSN, v němž se veřejně vyjadřuje k těžkému životu Srbů, zejména srbských dětí v enklávách.