I po více než šedesáti letech vyvolává bombardování Hirošimy a Nagasaki spory, negativní reakce a šíření různých mýtů. Prostřednictvím tragických vzpomínek těch, kteří přežili svržení dvou atomových bomb, jež srovnaly se zemí v roce 1945 dvě japonská města, přináší tento výjimečný dokument hluboký a dojímavý pohled na historicky první - a doufejme, že i poslední - válečné použití termonukleárních zbraní. Snímek z dílny oscarového režiséra Stevena Okazakiho poskytuje komplexní popis tohoto bombardování pohledem Japonců a Američanů, kteří si děsivou tragédii prožili na vlastní kůži.

V posledních týdnech první světové války se americký oddíl pokouší probít z německého obklíčení. Prapor mladého majora Charlese Whittleseho je v říjnu roku 1918 postaven do středu masivního útoku na německé jednotky v argonnských lesích ve Francii. Po ztrátě spojení se po ústupu jednotek na křídlech ocitne se svými pěti sty vojáky v obklíčení, odříznut od léků, potravin, vody i střeliva, masakrován nejen německými kulomety, ale také americkým dělostřelectvem. Mohou se vzdát, mohou na svých pozicích do jednoho zemřít, ale také se mohou pokusit o nemožné - přežít.

Ocitáme se na tom nejnebezpečnějším místě na světě, na horké půdě Iráku, krátce po svržení režimu Saddáma Husajna. Jedním z nešťastníků, kteří mají pomoci postavit tuto zemi na nohy, je i velitel americké armády Roy Miller. Jeho jednotka má za úkol pátrat po zbraních hromadného ničení (jinak hlavní zámince ke svržení Saddámovy krutovlády) a zároveň po pohlavárech bývalého režimu, označených žolíkovými kartami. Miller a jeho muži se ocitli v pekle, kde nebezpečí číhá na každém kroku. Není tu nikdo, komu by se dalo věřit, což k jejich smůle platí i o lidech, kteří by měli hrát za jejich tým. Čím hlouběji totiž Miller proniká do tohoto blízkovýchodního chaosu, tím jasnější mu je, že tady „něco smrdí“. V Iráku zuří válka a vysoko nad ním komplikovaná zpravodajská hra, která může přinést zkázu tomu, kdo v ní bude ve finále tahat za kratší konec. Miller se v ní postupně stává čím dál důležitější figurou, která drží v ruce zásadní trumf – pravdu. A proto je třeba ji vyhodit.