James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu.
Nejslavnější muzikál všech dob, oceněný deseti Oscary, s hudbou Leonarda Bernsteina. Příběh Romea a Julie přenesený do ulic New Yorku. Strhující filmová verze slavného muzikálu skladatele, dirigenta a klavíristy Leonarda Bernsteina vznikla v roce 1961, zatímco divadelní inscenace muzikálu měla premiéru už v roce 1957. Autoři scénáře čerpali svůj námět ze Shakespearova dramatu Romeo a Julie a vytvořili parafrázi na nejslavnější milostný příběh světa. Původní Montekové a Kapuleti zde byli nahrazeni bělošskými a portorikánskými partami, žijícími v západní části New Yorku poblíž Harlemu. Výjimečné filmové dílo získalo celkem 10 Oscarů.
Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.
Předlohou filmu je Pulitzerovou cenou ověnčená rocková opera Rent, novodobá verze klasické Pucciniho opery Bohéma. Film vypráví příběh skupiny umělců snažících se žít (a platit nájem) v New York East Village na konci 80. let. Filmař Mark, jeho bývalá dívka Maureen, lesbička Joanne, muzikant Roger, jeho nová přítelkyně Mimi, počítačový génius Tom - ti všichni svůj život „měří láskou“, snaží se prosadit a zároveň čelit zrádnému světu peněz a epidemie AIDS. Co všechno se vlastně může v životě několika lidí změnit za 525 600 minut, tedy jeden rok?
Píše se rok 1962, Baltimore, USA. Obtloustlá středoškolačka Tracy Turnblad (Nikki Blonsky) navzdory svým nepřehlédnutelným tělesným rozměrům miluje tanec a sní o tom, že se stane hvězdou televizní taneční show Cornyho Collinse (James Marsden). Na cestě za splněním svého snu ji sice podporuje otec Wilbur (Christopher Walken), ale Tracy musí překonat řadu překážek, které nesouvisejí jen s jejími tělesnými proporcemi: počáteční odpor své podobně tělnaté matky Edny (John Travolta) nebo nenávist televizní producentky Velmy (Michelle Pfeiffer) a její protěžované dcery. Tracy pak dokonce začne bojovat i s rasovou segregací, která ve společnosti vládne.
Na jaře roku 1945 přijíždějí do výcvikového tábora americké armády v Biloxi z různých koutů USA nováčci, mezi nimi i newyorský teenager Eugen Jerome. Pod vedením seržanta Toomeyho se mají připravit na možné nasazení do bojů v Evropě nebo později v Japonsku. Prožívají i první sexuálních dobrodružství s ženami. Z mladých zelenáčů se postupně stávají tvrdí chlapi. Vzájemné vztahy mezi hlavním hrdinou příběhu a jeho nadřízeným důstojníkem jsou velmi tíživé. Psychická zátěž, spojená s budoucím nasazením a jeho nejistým koncem, i každodenní šikanování nakonec vyústí v souboj obou mužů...
Dominantní matka, statkářka Ulanbeková, má ráda řád a pořádek. Určuje osudy rodinných příslušníků i služebnictva, je tvrdá a panovačná. Její nejmilejší schovanka Naďa by se ráda vdala. Statkářka ji nutí do sňatku se špinavým opilcem a písařem Negligentovem. Až na přímluvu syna Leonida statkářka od těchto námluv ustoupí. Půvabná Naďa se s Leonidem sblíží a stráví spolu hezký večer na lodičkách. Při jejich romantické schůzce je však zastihne intrikánka a příživnice Vasilisa Peregrinovna, jež svým donášením a klevetami ovládá statkářku a ani tuto událost si nenechá pro sebe…
Televizní film vznikl v brněnském studiu v roce 1972. Scénář napsal režisér Rudolf Růžička na motivy nedopsané hry Maxima Gorkého "Jakov Bogomolov". Příběh je situován do prostředí ruské šlechty na počátku 20. století. Postavy aristokratů se ve svých bezstarostných životech nudí a hledají rozptýlení. Neuvážená snaha o vytržení ze stereotypu ale jen zkomplikuje mezilidské vztahy.