Devítiletý chlapec je sužován svým okolím - ve škole není schopen přečíst jedinou větu, nosí špatné známky a s tím se nesou i další problémy - dusno doma, šikana... Smyčka kolem krku se mu utahuje, až se zoufalý otec rozhodne "nepovedeného" synka poslat na internát. Tam po mnoha útrapách potkává nového učitele výtvarné výchovy, který ví zcela přesně, jak se jeho problém nazývá - dyslexie. A začíná osvěta na všechny strany a vše se začíná obracet k lepšímu...
O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.
Každý má pro něco vlohy. Pohled do zákulisí kalifornského pornoprůmyslu 70. let, jehož centrem bylo kalifornské San Fernando Valley. Hrdinou příběhu, inspirovaného skutečnou postavou pornoherce Johna Holmese, je mladík Eddie Adams, který se díky mimořádným fyzickým předpokladům stává oblíbenou hvězdou pornografických filmů pod uměleckým jménem Dirk Diggler. Jako chráněnec režiséra Jacka Hornera a jeho milenky a hlavní představitelky Amber stoupá na žebříčku popularity až k závratným výšinám, aby se díky nezřízenému životu s drogami a alkoholem stejně rychle zase propadl na dno…
Film vypráví pravdivý životní příběh kontroverzního basketbalového trenéra Kena Cartera. Carter uzavřel tělocvičnu svého neporazitelného týmu, když zjistil, že hráči mají špatný prospěch ve škole. Za svůj čin byl jak sveřepě odmítán, tak nadšeně chválen. Musel překonat odpor hráčů, rodičů i celé společnosti, kteří ho nutili znovu otevřít hřiště. Rozhodl se ukázat mladým lidem budoucnost, která přesahuje gangy, drogy, vězení, a dokonce i basketbal.
Ve svém druhém hraném filmu objevuje Ulrich Seidl paralely mezi mladou Ukrajinkou, která najde práci v bohatém Rakousku, a mladým Rakušanem, který se svým otčímem odjíždí na Ukrajinu montovat automaty na bonbony do zchátralých městských čtvrtí. Jejich cesty se nikdy nezkříží a tvůrce ani nechce líčit příběh setkání, ale spíš mu jde o to konstatovat, že oba světy si nejsou příliš vzdálené. Jak na východě, tak na západě vidí autor stejně osamělé, stejně bezradné jedince. Pro Olgu je místo ve vídeňském geriatrickém zařízení šancí na únik před ubohostí existence doma, kde se potácela mezi bídně placeným zaměstnáním a nechutnými sexuálními službami přes počítač. Ve Vídni ale brzy zjišťuje, že bez občanství zůstane přes veškerou snahu jen opovrhovanou služkou, že osudu psance se nezbaví.
Snímek vypráví přáběh Rona Kovice, veterána z Vietnamu... Slavný film otevřeně hovoří o vojně ve Vietnamu, o ochrnutém Ronovi Kovicovi, který se z nadšeného vlastence změnil na zapáleného bojovníka proti válce. Ve Vietnamu prošel peklem, ale ani návrat do normálního života nebyl o nic lehčí. Ron se musí naučit žít se svým ochrnutím, znovu si zvykat na rodné město, rodinu a přátele, což vůbec není jednoduché...
Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou ledovce.
Manchester 1976. Na jednom z prvních vystoupení punkové skupiny Sex Pistols se sice schází jen skromné publikum, účinky nového hudebního stylu jsou však ohromující. Nepopsatelný zážitek ovlivní na zbytek života většinu přítomných fanoušků a odstartuje novou kapitolu v dějinách hudby. V čele manchesterské scény se ocitá televizní moderátor Tony Wilson, jenž okamžitě zakládá legendární Factory Records. Vlastní krví sepisuje smlouvu se skupinou Joy Division, která prorazí debutovým albem Unknown Pleasures a hitem Love Will Tear Us Apart. V roce 1980 zpěvák kapely Ian Curtis spáchá sebevraždu, zbytek Joy Divison ovšem pokračuje dál pod názvem New Order. O tři roky později vydávají nahrávku Blue Monday, jejíž obal je tak drahý, že na každé prodané kopii vydavatelství prodělá pět pencí. Začátkem osmdesátých let otevírá Tony Wilson také jeden z nejslavnějších tanečních klubů Hacienda, dějiště další hudební revoluce, která z pódií smete kapely a nahradí je DJ.
James Leeds nastupuje jako učitel do venkovské internátní školy pro neslyšící. Poměrně brzy se mu, díky jeho zkušenostem, podaří své žáky zaujmout a přimět je k aktivní spolupráci. V jídelně si všimne hezké mladé dívky Sáry, bývalé nadané žačky školy, která před lety náhle odmítla pokračovat ve studiu. Sára je velmi hrdá a odmítá se nejen naučit mluvit, ale i odezírat ze rtů. James se do Sáry zamiluje a pomalu si začíná získávat dívčinu křehkou důvěru i lásku. Pře snesouhlas ředitele nastěhuje Sáru k sobě do bytu. Po idylickém období začne náhle Sára Jamesovi vyčítat, že ji chce vtáhnout do svého světa slyšících, aniž by pochopil svět její. Po prudké hádce odejde ke své matce, která ji před Jamesem zapírá
Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí.
Život na jedné typické americké veřejné střední škole plyne svým depresivním tempem a učitel tělocviku (Ryan Gosling, nominovaný na Zlatý glóbus a Oscara) vnímá svou práci jen jako způsob přežití. Vše se změní ve chvílí, když ho jedna ze studentek nachytá při užívání drog v prostorách školy. Od té chvíle najde často rozmrzelý učitel nový smysl své existence, se studentkou a talentovanou basketbalistkou se sblíží a snaží se ji ochránit před četnými nástrahami jejího okolí. Sám se pokouší nalézt dávnou ztracenou sebeúctu a dát do pořádku i svůj vlastní život. (FebioFest)(oficiální text distributora)
Po svém úspěšném debutu snáší režisér Kim sžíravé útoky kritiků, kteří ho označují za specialistu na braková dramata. Po dokončení svého nejnovějšího filmu "Pavučina" má několik dní živé sny o alternativním konci filmu. S pocitem, že pokud se mu podaří natočit tyto scény tak, jak si je představoval, jistě vznikne mistrovské dílo, se snaží zařídit pouhé dva dny dodatečného natáčení. Přepsaný scénář však neprojde cenzurou a jeho herci nedokážou nový konec pochopit. Mezi zamotaným časovým plánem, odporem producenta a střetem těchto fantastických scén, které mu tančí před očima, s tvrdými podmínkami reality má režisér Kim pocit, že se každou chvíli zblázní, ale bez ohledu na to pokračuje dál...
Podle osobních vzpomínek Augustena Burroughse HLAVA NEHLAVA vznikl nestoudně legrační, odvážný i dojemný film o tom, jak přežít jedno hodně zvláštní dětství. Augustenova matka (Annette Bening) je bláhová ctižádostivá básnířka, která trpí duševní poruchou. Její manželství s Augustenovým otcem (Alec Baldwin) je v troskách. Časem se tedy začne scházet s velmi potřeštěným psychiatrem Dr. Finchem (Brian Cox) a Augustena (Joseph Cross) odkládá do péče Finchovy potrhlé rodiny v čele s jejich neurotickou dcerou (Gwyneth Paltrow). V nové rodině nachází spřízněnou duši v nejmladší dceři Natalii (Evan Rachel Wood) a mateřské lásky se mu dostává od Finchovy trpělivé ženy Agnes (Jill Clayburgh). S novou situací se Augusten vyrovnává po svém a své zážitky si zapisuje do deníčku. Postupně se začíná vyhýbat škole, do tajů lásky ho zasvěcuje starší muž (Joseph Fiennes) a pak – ve svých sladkých 15 letech - učiní jedno velké rozhodnutí.