O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.

Nájemný zabiják Frank Sheeran vzpomíná na tajemství, která střežil jako věrný člen zločineckého klanu Bufalinových.

Pensylvánie 1972. Jedenáctiletá Vada Sultenfussová žije sama se svým ovdovělým otcem Harrym nad jeho pohřebním ústavem. Během letních prázdnin tráví Vada spoustu času se svým nejlepším kamarádem Thomasem. Harry najme do pohřebního ústavu mladou kosmetičku Shelly, která do městečka přijela se svým karavanem. Vada tajně miluje učitele Bixlera a přihlásí se do jeho letních kursů tvůrčího psaní. Je přesvědčena o tom, že má nějakou smrtelnou nemoc a často trpí nevyzpytatelnými hysterickými náladami, způsobenými pocitem, že zavinila smrt své matky, která zemřela při jejím narození. Vada s nelibostí sleduje vzrůstající náklonnost mezi otcem a Shelly.Spolu s Thomasem dvojici špehují. Vada je roztrpčená, když se dozví, že se Harry a Shelly chtějí vzít.Další ranou pro ni je i chystaná svatba učitele Bixlera. Hledá oporu v Thomasovi, se kterým prožívá první náznaky citového vztahu.Její nejlepší kamarád však tragicky umírá...

V 70. letech zaznamenal mezinárodní obchod s drogami rychlý vzestup a v jeho středu se ocitl zcela nenápadný a ve všem průměrný Američan. George Jung, hvězda školního fotbalového mužstva z malého města, se během několika let stal hlavním dovozcem kokainu z kolumbijského Medellínu. Film Blow je jeden z pravdivých příběhů čerpajících ze skutečnosti. Sleduje cestu George Junga od 60. let přes jeho první styky se světem drog na plážích v Kalifornii. Kšeftování s marihuanou bylo pro něj tehdy jen prostředkem k realizaci vlastního amerického snu. Díky seznámení s náboráři medellínského trustu se proměnil v profesionálního pašeráka. George Jung se stal článkem v řetězci dopravujícím bílý prášek z Latinské Ameriky k americkým zákazníkům. Film zachycuje se suchým humorem, jak se syn chudého, ale poctivého stavebního dělníka vyšvihl přes noc ve zbohatlíka, kopírujícího životní styl vyšších vrstev. Zaznamenává jeho lásky, včetně té, na kterou dodnes marně čeká tam, kde jeho dráha skončila.

Snímek sleduje šílenství skupiny středoškolských výtržníků, kteří v texaském Austinu slaví v roce 1976 poslední den školy. Z akce maturující třídy v oblíbené společenské mistnosti je to jen krůček ke spontánní párty se sudem piva. A to navzdory slibu hvězdného fotbalisty Randalla „Pink“ Floyda, že se bude soustředit jen na mistrovství a od večírků se bude držet dál. Nově nastoupivší školní „bažanti“ se navíc snaží vyhnout šikaně ze strany „mazáků“, zejména sadistického tyrana Freda O’Banniona.

30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tento den, nazývaný také Krvavá neděle se zapsal navždy do moderní historie Irska. Tehdy začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb IRA. Film sleduje skupiny zúčastněné na dění ve městě a zaměřuje se na osudy Ivana Coopera, který věří v mírumilovnou změnu, a Gerryho Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny.

Režisér Gus Van Sant a Sean Penn oživili příběh člověka, který je do dnešní doby považován za jednoho z největších mučedníků americké historie. Za svou sexuální orientaci zaplatil tím nejcennějším, co člověk má – životem. Když byl v roce 1978 na Harveyho Milka spáchán atentát, svět ztratil jednoho z nejcharizmatičtějších vůdců a hlas spravedlnosti.

Pro sériového vraha Jacka je každé zabití uměleckým dílem. Své temné mistrovství se snaží během let vybrousit k dokonalosti. I přes jeho vysokou inteligenci se policie pomalu přibližuje, zatímco Jack víc a víc riskuje na cestě k dokonalé vraždě. Ponurý, chytrý i groteskně humorný snímek nás zavádí do USA 70. let. Kontroverzní génius Lars von Trier jej poprvé představil na festivalu v Cannes.

Láska a nenávist, SEX a smrt, vzpomínky a touha. A jedno velké tajemství. Kolem domu Lisbonových se točí všichni kluci. Žije v něm pět krásných sester, kterým jejich rodiče zakazují chodit ven, a chlapci o nich něco vědí jen díky tomu, co vidí přes okna. Tato rodina má temné tajemství, ale nikdo by ho neodhalil, kdyby místní playboy Trip nepozval krásnou Lux Lisbonovou na večírek. Rodiče dokonce povolí děvčatům jít ven a vše vypadá v pořádku. Když se Trip a Lux trochu sblíží, věci naberou nečekaný spád. Kluci teď již nechtějí děvčata jen sledovat. Chtějí je zachránit - i za cenu vlastní nevinnosti.

Po manželčině smrti se Bill Ponder (J. K. Simmons) odstěhuje spolu se svým sedmnáctiletým synem Wesem (Josh Wiggins) z rodného městečka do velkoměsta, kde chtějí zkusit začít znovu. Zatímco se snaží přizpůsobit novému životu a hledají způsob, jak se vypořádat s minulostí, oba najdou útěchu v novém vztahu. Wess potká Lacy (Odeya Rush), introvertní, ale divokou dívku, a propadne kouzlu její tajemné osobnosti. Bill se seznámí s Carine (Julie Delpy), soucitnou a elegantní učitelkou, jejíž žalostná minulost rezonuje s tou jeho. Když jsou jejich vztahy vystaveny zkoušce, Bill a Wes se vzájemně odcizí, aby se posléze zase sblížili, zatímco v průběhu nové životní etapy poznávají své skutečné já.

Psychologický snímek podle stejnojmenného románu Paula Guimarda zobrazuje tragickou, i když téměř každodenní událost dnešní doby: automobilovou nehodu. Zraněný, asi čtyřicetiletý úspěšný projektant Pierre Delhomeau se najednou vytrhuje ze svého dynamického životního koloběhu, zastavuje se a tváří v tvář smrti si konfrontuje své myšlenky, názory, vztahy k lidem, k životu i k sobě samému. Ve chvíli smrti mu náhle připadají dříve podstatné věci bezvýznamné, a naopak si uvědomuje šťastné chvíle, i když je dříve v důsledku stresu necítil. Tvůrci akcentují všednodennost příběhu, ale zároveň jej ozvláštňují promyšleným formálním ztvárněním. Havárie je rozfázovaná téměř do celé plochy filmu, útržky vzpomínek a představ hlavního hrdiny se prolínají s reálným časem. Snímek se dočkal amerického remaku pod názvem Křižovatka (1994, režie Mark Rydell)

Příběh dospívání Alany Kaneové a Garyho Valentina, kteří procházejí zrádnou navigací první lásky v San Fernando Valley v roce 1973.

Ovdovělá učitelka Anna (Jodie Foster) podnikla něco, co bylo pro ženu z viktoriánské Anglie naprosto nezvyklé. Rozhodla se odjet se svým synem na dobrodružnou cestu do neznámé země, do Siamu. Chce ji poznat a pokusit se tak navázat spojení dvou odlišných světů. Nechává se zaměstnat jako učitelka početných dětí samotného siamského krále Mongkuta (Chow-Yun Fat). Kultivovaná Anna zprostředkovává svým žákům konfrontaci obou kultur se všemi rozličnostmi náboženství i nesmyslnými předsudky a poznává, že siamský král je muž, který přesně ví, kam chce vést svou zemi a jak vypadá moderní svět. Tak si krásná a emancipovaná anglická učitelka zamiluje nejen exotickou zemi, ale i krále samotného.

Annette Bening a Jamie Bell excelují v romantickém dramatu vycházejícím z reálného vztahu stárnoucí hollywoodské femme fatale a mladého nadějného herce. Jejich z počátku bezstarostný a nekonvenční vztah bude prověřen vnějšími dramatickými okolnostmi a dvojici čeká na společné cestě série velmi nečekaných událostí.

Bývalý diplomat s pohnutou minulostí se po letech vrací do Bejrútu, aby vyjednal s teroristy propuštění amerického rukojmí. Vše se komplikuje ve chvíli kdy se dostane do soukolí her tajných služeb.

Dva přátelé – jeden chudý a druhý bohatý – spolu staví loď. Jenže jejich projekt i přátelství se rozpadnou, když oběma padne do oka stejná žena.